Grammarnáckova ukolébavka

Spi, červená tužtičko,
zavři svoje očičko
naostřené jako šíp.
Já vím, ty víš všechno líp.

Necupuj už drápkem svým
texty, kterým rozumím.
Tvoje věčné vrčení
jen mě ruší od čtení.

Až já budu něco psát
(to se může snadno stát),
pak nastane moment tvůj.
Jen škrtej a přepisuj!

„Ahoj, a ať budeš zpívat ze všech nejlíp!“ přeje mi syn, když odcházím na zkoušku.

Pořád se mi nedaří mu vysvětlit, že sborový zpěv není žádná soutěž kdo s koho.

#hovory s juniorem

Přišlo nějaké promo z Rohlíku, téma teplé nápoje.

Kafe.
Kafe.
Kafe s příběhem.
Rodinná pražírna.
Mapa plantáží.
Zrnková, mletá, kapsle, instantní.
Kafe.
Další kafe.

Čaj: Tady máte sáčkové a ještě pár sáčkových, určitě jsou super!

V dokumentaci k jednomu nástroji, který používám, je určitá stránka, kterou občas potřebuju, ale nikdy si nejsem schopná vzpomenout na žádné výstižné slovo, podle kterého bych ji byla schopná v té dokumentaci vyhledat.

Když už se mi to stalo poněkolikáté, uložila jsem si do Obsidianu (poznámkovníku) odkaz s co nejvíc klíčovými slovy a komentářem "to, co vždycky hledám a nevím, jak se jmenuje".

Takže vítězství! Dneska jsem to úspěšně dohledala už po několika minutách, pomocí klíčového slova "hledám". 💪

tak ještěš ptrosím chvilku

Většinou se u popletených písmenek mluví o šotcích, ale z nějakého důvodu mám pocit, že tady možná řádil pštros.

Alexandra Salmela: Antihrdina

Pokud se na severu píše fantastika, je to obvykle buďto dystopie, nebo podivno (magický realismus). Antihrdina spadá do první kategorie: neděje se nic nadpřirozeného, jen se pohybujeme ve vymyšleném prostředí dvou velmi kontrastních zemí. V té severní před časem po ošklivé ekologické katastrofě zavedli jakýsi eko-komunismus, přičemž záchraně planety a životního prostředí obětují všechno, s povinným budovatelským nadšením. Jejich jižnímu sousedu naopak vládne ukázkový bezohledný kapitalismus, který o ekologii rád mluví, když se to hodí, ale skutek utek.

Kniha ale není přímočaré vyprávění, naopak si dost hraje s formální stránkou. Rozmanité fonty, rozmístění textu na stránce, různě velké mezery. Věty přerušené či vložené do sebe jako překřikující se hlasy. Střídají se zaujaté pohledy několika osob, doplněné o různé novinové články a vyloženě propagandistické texty, takže představu o tom, „jak to bylo“, si čtenář musí hledat někde mezi nimi. Je tohle to, čemu se říká postmoderna? Také je těžké někomu z postav v knize fandit: všichni jsou semletí dobou a okolnostmi, ani titulní Antti Hrdina svému jménu moc čest nedělá a třeba scéna střetu mladé idealistky a staré cyničky mě velmi bavila, ale vlastně jsem nestranila ani jedné z nich.

Autorka je zajímavá tím, že je původem ze Slovenska, ale žije ve Finsku a píše finsky. Český překlad vznikl z finského originálu, s přihlédnutím k autorčinu vlastnímu pozdějšímu převodu do slovenštiny, a jsem za něj vděčná, protože tohle bych v původním znění asi ještě úplně nedocenila.

@knihy group

Vyhazuju z dokumentace pasáž, která tam nemá co dělat – zjednodušeně řečeno, uprostřed kapitoly o variantě A2 se najednou vyskytne několik odstavců podrobně popisujících "no ale někdy, například ve variantě A1, by se to dalo dělat třeba taky takhle".

Tak jsem se šla podívat do historie a samozřejmě tam tahle část přibyla v době, kdy jsem byla na rodičovské. Ale nejen to, během mé nepřítomnosti vzniklo i samotné rozdělení na různé varianty, které z toho udělalo nepřehledný bordel plný duplicit a které se chystám seškrtat hnedka, jak na to bude čas.

Lidi, nechoďte na rodičovskou. A nebo se z ní nevracejte.

(Ale jinak mě ta editorská červená tužtička baví. Jen kdyby na to bylo dost času.)

Upravuju tady jeden technický dokument, a vyskytl se tam přívlastek "on-premis". Radši jsem si šla ověřit, která varianta je správně, a když už se v tom vrtám, tady je máte souhrnně a systematicky:

- on-premises je gramaticky správný tvar (slovo "premises" nemá jednotné číslo, a "premise" je něco jiného),
- on-premise je gramaticky nesprávně, ale používá se často,
- on-premis nic není,
- on-premi snad ani nikdo nikdy nenapsal, ale uvádím, ať to máme kompletní,
- on-prem je běžná zkrácená verze.

😎

Jeden z argumentů odpůrců elektronických knih bývá, že v papíru má člověk pořád na očích obálku a tím pádem líp drží v hlavě, co zrovna čte.

Teď jsem papírové začala nosit v koženém obalu, abych je v batohu neotloukla, a vidím kulový. To jsme si pomohli.

– Pojď, nasbíráme nějaký březový větvičky.
– Když já nevím, jak vypadá břez.

#hovory s juniorem

Jsou tu nějací psavci fantastiky ve stádiu pokusu? Vidoucí vyhlašují další ročník soutěže.

vidouci.cz/vidouci-2025-propoz…

UPS mi veze balíček. Protože ho samozřejmě plánují přivézt v ten jeden den, kdy nikdo nebude doma, ráda bych si posunula datum dodání nebo ho nechala někde uložit. Na to ovšem vyžadují založit si u nich účet.

1. K tomu se váže nekolik desítek stran podmínek, které musím odsouhlasit. Nakoukla jsem, jestli tam taky mají, že se s nimi nesmím soudit, kdyby mi zabili manželku, ale zatím nevím. Z profesionálního hledisla mě ale zaujalo tohle:

If You are a resident of or Your registered office is located in any country within the European Union and/or the European Economic Area, including the United Kingdom regardless of whether it remains in the European Union

Rozumím. Taky v dokumentaci furt nacházím neaktuální údaje. Čím víc toho je, tím hůř se to uhlídá.

2. Do kolonky Jméno nemůžu vyplnit svoje jméno, protože "á" je speciální znak, a ty jsou ve jméně zakázané.

3. Naopak v heslu být musí, plus spousta dalších podmínek.

Je vidět, že UPS nestojí o to, aby se jim tam lidi registrovali a nedejbože měnili dodání balíčku.

Dítě se v noci na dnešek přičurnulo. Stane se. Převlíkli jsme, co bylo mokré, a spalo se dál.

Před chvílí jsem to šla dát do pračky a napadlo mě, že i ty části povlečení, které zůstaly suché, by zasloužily vyměnit. Tak jsem ho sundala všechno, dala prát a šla povléknout čisté.

Ale kde je druhé prostěradlo?! Na dětskou postýlku máme dvě nepromokavá prostěradla. Jedno jsem právě hodila do pračky a po druhém se slehla zem. Nebylo na svém místě, v koši na prádlo, mezi dospělým povlečením, ani nikde jinde. Rezignovaně jsem natáhla obyčejné prostěradlo a pak mi teprv došlo, co vy už určitě dávno tušíte. Že v té pračce jsou teď prostěradla dvě.

Doufám. Zjistím to tak za půl hodiny.

Tahle věta odkazuje na neexistující kapitolu.

Kapitola existovala před několika verzemi.

Tehdy ale neexistovala ta odkazující věta.

Věta se v dokumentaci objevila přesně v té verzi, kdy zmizela odkazovaná kapitola.

&$%*^??!

Dneska si hraju na dokumentačního archeologa.

Když tady vidím ty různé měsíční výzvy, vzpomněla jsem si, že ještě nemám ani dopsaný loňský #listopiš. A v nejbližší době nevidím zlepšení, takže letos nic plánovat nebudu.

Je tu někdo, komu by to nějak zásadně chybělo?

#timespotting pro @tichotlapka

(Screenshot ze hry jsem z toho původně chtěla oříznout, a pak teprv jsem si všimla, že taky zapadá.)

Vysvětlili jsme potomkovi, že hranice ročních období se můžou brát různě, například astronomicky nebo meteorologicky.

Teď rozmýšlí, kdy začíná meteorologické odpoledne.

#hovory s juniorem

Pracovní poznámky a soukromé seznamy úkolů se mi nějak rozrůstají. Právě jsem v nich našla dva soubory se slovem "deduplikace" v názvu.

Naštěstí byl jeden z nich prázdný, takže jsem ho mohla vesele smazat. To mi ta deduplikace jde od ruky!

K tématu malých telefonů: právě jsem si (před)objednala Jelly Max, slibují ho poslat za tři týdny. No tak uvidíme, jak moc velké slibotechny to jsou.

idle

2024-09-02 12:12:36

No nic, asi je zase čas na téma "malé telefony s Androidem". (Nejsem schopná dohledat, kdy jsem na tohle téma fňukala naposled.)

Můj čtyřpalcový čínský šmejd mi dává najevo, že za ty prachy stačilo a chce do důchodu. Znáte něco malého a lehkého do dámské ruky a kapsičky? Tak do čtyřapů… no dobře, řekněme do pěti palců a aby to nebyl čtvrtkilový tank?

Vím o Unihertz Jelly, je to ňuňu, ale třípalec už je fakt extrém. Vím, že mají Jelly Max, ten testuje moje hranice z druhé strany, ale jestli správně koukám, musela bych si ještě počkat.

A dál už vidím jen čínské nonamy s podobnými nebo horšími parametry, než čínský noname, který mám teď. Přehlídla jsem něco, nebo si nevymejšlej a kup si pádlo jako všichni ostatní?

"We wander by the lake of tears
And smell the odor of our fear inside, deep inside"

Slyšela jsem to mockrát, a stejně tam vždycky očekávám „…of our feet“. Protože co jiného taky po túře kolem jezera, ne?

Přes léto jsem přečetla dvě finské knihy, než je vrátím, tak tady je malý souhrn:

Miika Nousiainen – Fazóna:
Střídavě z pohledu pěti různých lidí, z toho čtyři středního věku, každý s jiným, komplikovaným vztahem k rodině a dětem. Jeden by moc chtěl děti, ale ne a ne si udržet nějaký vztah s ženou. Druhý má tři malé holky a žena nefunguje. Třetí se tak dlouho stará o nemocné rodiče, že nemá čas ani na sebe, natož na nějaký vztah. Čtvrtá by dítě chtěla, partnera má, ale nedaří se. Pátá se vzpamatovává po smrti manžela. Psáno odlehčeným tónem, ale některé postřehy zejména ohledně rodičovství mi přišly trefné. Špatně jsem snášela scény "bezdůvodně si začnu vymýšlet a zamotávám se do toho", naštěstí byly jen asi dvě a měly jen dokreslit postavu, nebyla to hlavní zápletka. Naopak střídání pohledů a krátké kapitoly mi docela vyhovovaly.

Tiina Raevaara - Korppinaiset (Krkavčí ženy):
(Ano, tuhle jsem četla ve finštině, česky asi nevyšla.)
Příběh od začátku trochu zvláštní a s postupně houstnoucí atmosférou. Mladík se vrací do zděděného domu po prarodičích a chce ho zrekonstruovat, aby do něj přivedl svou lásku - kterou se před několika lety ze žárlivosti pokusil zabít a dlouho ani netušil, že to přežila. A samozřejmě všechno nejde podle jeho plánů, ale z jiných důvodů, než by to takhle na první pohled mohlo vypadat. Dům a městečko mají svoji historii, kterou Johannes v dětství úplně nevnímal, a teď naráží na spoustu nesrovnalostí, kolem domu létají krkavcovití ptáci a opakovaně se vrací téma smrti. Pokud jste si u toho vzpomněli na Poea, tak správně, je tu připomínán v několika různých souvislostech, nejen slavným Havranem, který je vlastně krkavec.

@knihy group

No nic, asi je zase čas na téma "malé telefony s Androidem". (Nejsem schopná dohledat, kdy jsem na tohle téma fňukala naposled.)

Můj čtyřpalcový čínský šmejd mi dává najevo, že za ty prachy stačilo a chce do důchodu. Znáte něco malého a lehkého do dámské ruky a kapsičky? Tak do čtyřapů… no dobře, řekněme do pěti palců a aby to nebyl čtvrtkilový tank?

Vím o Unihertz Jelly, je to ňuňu, ale třípalec už je fakt extrém. Vím, že mají Jelly Max, ten testuje moje hranice z druhé strany, ale jestli správně koukám, musela bych si ještě počkat.

A dál už vidím jen čínské nonamy s podobnými nebo horšími parametry, než čínský noname, který mám teď. Přehlídla jsem něco, nebo si nevymejšlej a kup si pádlo jako všichni ostatní?