Od Johanny Sinisalo jsem toho četla vícero a zatím jsem nešlápla vedle. V tomhle románu, napsaném v roce 2011, se ocitáme v blízké budoucnosti, kdy zejména ve Spojených státech ve velkém začaly mizet celé včelí roje, což má dost brutální vliv na tamní zemědělství a potažmo celou ekonomiku. Děj se ale odehrává ve Finsku, které se zatím docela drží. Hlavnímu hrdinovi se v jeden den přihodí dvě důležité věci: jedna se týká jeho vlastních včel, a ta druhá je tak zásadní, že na ni ani nechce myslet a jen postupně nám ji odhaluje. Vyprávěním se proplétají témata smrti, vztahu člověka k přírodě a zvířatům, a samozřejmě včel. Autorka vyšla z existující literatury a jen si k dosavadním včelím nemocem a problémům přimyslela další kousek. Z tématu by se určitě dala vytěžit brutální dystopie, ale jsem ráda, že to tak není a zaměřuje se spíš na situaci jedné rodiny. Není totiž o nic míň působivá.
S významem názvu si doteď nejsem jistá. Může znamenat „krev andělů“, čehož se drželi i autoři anglického překladu, ale podle jedné pasáže v textu také „andělům rovni“ – myšleni jsou lidé, kteří se povyšují nad ostatní tvory. Tak si vyberte.

@knihy group