Prosím vás, píšu sice den 11, ale dnes je patnáctého, víceméně půlka Listopiše.
Nenechte se tím rozhodit. Jak vidíte, zpoždění se toleruje, případné pozdní začátky taky. Anebo můžete hupsnout rovnou na dnešní téma.
#listopiš, den 9. – Sen
Probudilo ho pípnutí mobilu. Vždyť je sobota, řekl si a radši se snažil si vybavit dnešní sen. Ta dívčí tvář mu něco připomínala, něco vzdáleného a dávného. Až po chvíli si uvědomil, že ji kdysi, na střední, kreslíval na okraje sešitů, na každý kus papíru.
Nikdy se mu ale nepodařilo ji zachytit tak, jak vypadala v jeho představách, až na její původní podobu úplně zapomněl.
Teď se vrátila. Zvládl by ji vystihnout lépe? Sotva.
Rezignovaně vzal do ruky mobil.
„Na objednávce už pracujeme. Vaše Výtvarné potřeby,“ svítilo tam.
Zkusí to.
like this
#listopiš, den 8. – Smažit
„Ahoj, kdy dorazíte? Smažím vám řízky k večeři.“
„Proto právě volám, babi. Nic nechystej, pojedeme pozdě, najíme se ještě před odjezdem.“
„A než přijedete, budete zase hladoví. Pár kousků udělám. Moment.“
„Babi…“
Položí sluchátko a jde se věnovat pánvi. Asi. Zvuky se z místnosti nesou jen tlumeně, jako by nás už dělila hradba stovek hotových řízků.
Hlad likes this.
Co dělá pěvecký sbor večer na soustředění poté, co celý den piloval repertoár?
Ano. Vytáhne kytary a zase zpívá.
Hlad likes this.
[share author='Lukáš Fibrich' profile='https://twitter.com/VilemzRoupova' avatar='https://pbs.twimg.com/profile_images/1493574223578734598/qT3--bBy_400x400.jpg' link='https://twitter.com/VilemzRoupova/status/1588283924651745281' posted='2022-11-03 21:36:11']Listopiš 03
[share author='Lukáš Fibrich' profile='https://twitter.com/VilemzRoupova' avatar='https://pbs.twimg.com/profile_images/1493574223578734598/qT3--bBy_400x400.jpg' link='https://twitter.com/VilemzRoupova/status/1588281804171067393' posted='2022-11-03 21:27:45']Listopiš 02
#listopiš, den 2.
Večer před odletem seděl na nábřeží a pozoroval moře. Vítr ukradl křiklavou, modrozlatou kapitánskou čepici z vyhlídkové lodi a položil ji k nohám skupině procházejících dívek. Ta v květovaných šatech si ji se smíchem nasadila na hlavu.
Moře mu bude chybět.
Ráno na kosmodromu válo mnohem chladněji. Dívka u vstupu do obytného modulu měla místo šatů uniformu, ale vítala ho se stejně bezprostředním úsměvem.
„Kapitánskou čepici nemáte?“ zkusil žertovat, ale jen zavrtěla hlavou.
„Ty se přece do vesmíru nenosí.“
Když ale později procházel kolem služebních prostor, zahlédl na věšáku cípek křiklavé modrozlaté.
Ťap, ťap, ťap.
„Kampak jdeš s tím hadrem, Anit?“
„Umýt zrcadlo.“
Nemáme žádná zrcadla. Jen to, co jsem kdysi schovala do komory. Ne!
„Na nic nesahej! Vrať ten hadr!“
Ťap, ťap, ťap. „étymu oldacrZ,“ hlásí spokojeně Tina.
A hadr samozřejmě jen tak pohodí na zem.
#listopiš, den 1.