#listopiš, den 13. – Metro

„Pojedeme krtkem,“ vleče mě kamsi ze schodů.
„Nevěděla jsem, že tam vede tunel,“ hlesnu, pošle mi divný pohled, ale to už stojíme na podzemní křižovatce a svět kolem nás se otřásá.
Z chodby k nám vtrhne masivní stroj. Vpředu hrot, na boku silné dveře, které se právě otvírají.
Spolkne nás tma, okýnka tu nejsou – k čemu taky – a lampy taky ne. Něčeho se držím, hluk a otřesy sílí. Nejsem schopná udržet jakoukoliv myšlenku. Podlaha se nakloní a najednou je světlo. Z dveří vypadneme na čerstvou hromádku hlíny.
„Jsme tu.“