„Ahoj, a ať budeš zpívat ze všech nejlíp!“ přeje mi syn, když odcházím na zkoušku.
Pořád se mi nedaří mu vysvětlit, že sborový zpěv není žádná soutěž kdo s koho.
like this
💡 Insight of the day 💡
Using ChatGPT is not bad for the environment
andymasley.substack.com/p/indi…
I think more people need to hear this! Especially here on Mastodon.
Using ChatGPT is not bad for the environment
And a plea to think seriously about climate change without getting distractedAndy Masley (The Weird Turn Pro)
reshared this
like this
Hlad reshared this.
Resigning in the age of LLMs.
2023: you type a polite resignation letter into your email client and click send.
2024: you type “polite resignation letter” into an LLM. Paste the output into your email client and click send.
2025: you type “resignation letter” into your email client. Click “polite”, click send. Recipient’s email client summaries the letter back to “polite resignation letter.”
2026: you type “polite resignation letter” into your email client. Click send. Your sentiment is sent directly without first being inflated by, or recompressed by an LLM. We simply communicate in prompts.
“Goodbye, jovial, dystopian.”
idle likes this.
reshared this
Přišlo nějaké promo z Rohlíku, téma teplé nápoje.
Kafe.
Kafe.
Kafe s příběhem.
Rodinná pražírna.
Mapa plantáží.
Zrnková, mletá, kapsle, instantní.
Kafe.
Další kafe.
Čaj: Tady máte sáčkové a ještě pár sáčkových, určitě jsou super!
like this
V dokumentaci k jednomu nástroji, který používám, je určitá stránka, kterou občas potřebuju, ale nikdy si nejsem schopná vzpomenout na žádné výstižné slovo, podle kterého bych ji byla schopná v té dokumentaci vyhledat.
Když už se mi to stalo poněkolikáté, uložila jsem si do Obsidianu (poznámkovníku) odkaz s co nejvíc klíčovými slovy a komentářem "to, co vždycky hledám a nevím, jak se jmenuje".
Takže vítězství! Dneska jsem to úspěšně dohledala už po několika minutách, pomocí klíčového slova "hledám". 💪
like this
like this
reshared this
like this
reshared this
Tardigrade Water bear cookie cutter by piter1984
Tardigrade called water bear cookie cutter.If you'll make cookies using my cutter please share the results ;)Thingiverse
Can I just say I HATE the prevalence of video-only patterns for knitting/crochet these days?
GUYS. If you just show & tell w/out including written instructions I CANNOT DO. I’m not rewinding every time I start a new repeat! I need to check the pattern! We have great tech for this IT IS CALLED TEXT.
Jan Andrle reshared this.
Jsou tu nějací psavci fantastiky ve stádiu pokusu? Vidoucí vyhlašují další ročník soutěže.
vidouci.cz/vidouci-2025-propoz…
like this
reshared this
Alexandra Salmela: Antihrdina
Pokud se na severu píše fantastika, je to obvykle buďto dystopie, nebo podivno (magický realismus). Antihrdina spadá do první kategorie: neděje se nic nadpřirozeného, jen se pohybujeme ve vymyšleném prostředí dvou velmi kontrastních zemí. V té severní před časem po ošklivé ekologické katastrofě zavedli jakýsi eko-komunismus, přičemž záchraně planety a životního prostředí obětují všechno, s povinným budovatelským nadšením. Jejich jižnímu sousedu naopak vládne ukázkový bezohledný kapitalismus, který o ekologii rád mluví, když se to hodí, ale skutek utek.
Kniha ale není přímočaré vyprávění, naopak si dost hraje s formální stránkou. Rozmanité fonty, rozmístění textu na stránce, různě velké mezery. Věty přerušené či vložené do sebe jako překřikující se hlasy. Střídají se zaujaté pohledy několika osob, doplněné o různé novinové články a vyloženě propagandistické texty, takže představu o tom, „jak to bylo“, si čtenář musí hledat někde mezi nimi. Je tohle to, čemu se říká postmoderna? Také je těžké někomu z postav v knize fandit: všichni jsou semletí dobou a okolnostmi, ani titulní Antti Hrdina svému jménu moc čest nedělá a třeba scéna střetu mladé idealistky a staré cyničky mě velmi bavila, ale vlastně jsem nestranila ani jedné z nich.
Autorka je zajímavá tím, že je původem ze Slovenska, ale žije ve Finsku a píše finsky. Český překlad vznikl z finského originálu, s přihlédnutím k autorčinu vlastnímu pozdějšímu převodu do slovenštiny, a jsem za něj vděčná, protože tohle bych v původním znění asi ještě úplně nedocenila.
knihy group reshared this.
reshared this
Spotted at an Agricultural Show in small city Aotearoa #newzealand
A small human (2?) in tiny work boots and no nonsense shorts is standing eye to eye with a very woolly lamb. Both small human and tiny sheep are regarding each other warily. They are not quite sure what all this fuss is about.
A chill young human (9?) riding her very opinionated Arabian pony in an equestrian event. Other young humans are trotting sedately in a circle before a judge, but Opinionated Pony has places to go and things to see and they're on the other side of a field.
A tractor stand has been set up across from a crystal display.
A man (40s) nudges a friend and says with a smirk: "Do you believe in the healing power of crystals, mate?"
The friend shakes his head and says solemnly: "Nah mate. Nah. But I DO believe in the healing power of tractors eh."
A teen patting a rotund donkey's ears. This is exactly where she wants to be. Meanwhile, Donkey is intent on snuffling teen's pockets for any hidden hay bales or giant bags of oats she may have concealed on her person. Just in case.
A small human (2?) in his dad's arms looking in awe at a firetruck with open doors. A fireman offers to give him a tour of the inside and small human looks at his dad in wide-eyed disbelief. This much greatness can't exist in the world, surely?
Any typos spotted in this post are meant to be participating in a dressage event but seem to have gotten lost. If spotted, please direct them towards the judging station.
Johanna Sinisalo – Enkelten verta
Od Johanny Sinisalo jsem toho četla vícero a zatím jsem nešlápla vedle. V tomhle románu, napsaném v roce 2011, se ocitáme v blízké budoucnosti, kdy zejména ve Spojených státech ve velkém začaly mizet celé včelí roje, což má dost brutální vliv na tamní zemědělství a potažmo celou ekonomiku. Děj se ale odehrává ve Finsku, které se zatím docela drží. Hlavnímu hrdinovi se v jeden den přihodí dvě důležité věci: jedna se týká jeho vlastních včel, a ta druhá je tak zásadní, že na ni ani nechce myslet a jen postupně nám ji odhaluje. Vyprávěním se proplétají témata smrti, vztahu člověka k přírodě a zvířatům, a samozřejmě včel. Autorka vyšla z existující literatury a jen si k dosavadním včelím nemocem a problémům přimyslela další kousek. Z tématu by se určitě dala vytěžit brutální dystopie, ale jsem ráda, že to tak není a zaměřuje se spíš na situaci jedné rodiny. Není totiž o nic míň působivá.
S významem názvu si doteď nejsem jistá. Může znamenat „krev andělů“, čehož se drželi i autoři anglického překladu, ale podle jedné pasáže v textu také „andělům rovni“ – myšleni jsou lidé, kteří se povyšují nad ostatní tvory. Tak si vyberte.
knihy group reshared this.
Vyhazuju z dokumentace pasáž, která tam nemá co dělat – zjednodušeně řečeno, uprostřed kapitoly o variantě A2 se najednou vyskytne několik odstavců podrobně popisujících "no ale někdy, například ve variantě A1, by se to dalo dělat třeba taky takhle".
Tak jsem se šla podívat do historie a samozřejmě tam tahle část přibyla v době, kdy jsem byla na rodičovské. Ale nejen to, během mé nepřítomnosti vzniklo i samotné rozdělení na různé varianty, které z toho udělalo nepřehledný bordel plný duplicit a které se chystám seškrtat hnedka, jak na to bude čas.
Lidi, nechoďte na rodičovskou. A nebo se z ní nevracejte.
(Ale jinak mě ta editorská červená tužtička baví. Jen kdyby na to bylo dost času.)
*ring ring*
"This is Toadstool's, 'sup?"
"Hello, yes, is this the big fairy ring in the Illahee Preserve?"
"Yeah, it--hey, human? How'd you get this number?"
"House tomte. Will you be open tonight for dancing?"
"Sure. Dancin', drinkin'... everythin'."
"Um, if I visited tonight and had some of your food, how much time would pass in the human world?"
"Cripes. Lemme get a calculator. You humans need to get on the stick and switch over from imperial time. Uh... 'bout seven years, give or take?"
"YES THAT IS PERFECT, I'll be right there!" *click*
reshared this
like this
reshared this
Upravuju tady jeden technický dokument, a vyskytl se tam přívlastek "on-premis". Radši jsem si šla ověřit, která varianta je správně, a když už se v tom vrtám, tady je máte souhrnně a systematicky:
- on-premises je gramaticky správný tvar (slovo "premises" nemá jednotné číslo, a "premise" je něco jiného),
- on-premise je gramaticky nesprávně, ale používá se často,
- on-premis nic není,
- on-premi snad ani nikdo nikdy nenapsal, ale uvádím, ať to máme kompletní,
- on-prem je běžná zkrácená verze.
😎
like this
Nechcete někdo max 4 lístky na zítra (úterý) 16:30 na Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého?
minor.cz/repertoar/dlouhy-siro…
Už jsme jednou viděli a chtěli ještě jednou, ale děti skolila rýmička. Loutkové, hraje (ano, ta) Antoine Formanová. Je to oficiálně psáno od 4 let, ale naše malá to viděla ani ne ve třech a neměla problém.
youtube.com/watch?v=_L4p-9acdU…
Dlouhý, Široký a Bystrozraký - Divadlo Minor
Trailer k inscenaci Dlouhý, Široký a Bystrozraký divadla Minor.Na inscenaci se podíleli:Scénář: Robert Smolík, Antonie FormanováRežie, scéna, loutky: Robert ...YouTube
reshared this
Žádná šance se nemá zanedbat, takže:
Korektury ČJ, úpravy textů, redakce, překlady AJ -> ČJ, SJ -> ČJ, všechno externě, z domova, na fakturu.
Kdybyste o něčem věděli a dali mi vědět, byla bych vám velmi vděčná.
A moc prosím o RT.
Děkuju. 💙
reshared this
Jeden z argumentů odpůrců elektronických knih bývá, že v papíru má člověk pořád na očích obálku a tím pádem líp drží v hlavě, co zrovna čte.
Teď jsem papírové začala nosit v koženém obalu, abych je v batohu neotloukla, a vidím kulový. To jsme si pomohli.
like this
Spotted in a bustling cafe in small city Aotearoa #newzealand
A Kiwi man (80s) with a Gandalf-like walking staff shepherding his normally vivacious American wife in. Today she's silent: "Just sit there doll and I'll get you a coffee. And a biscuit. I'll be right back. I'm here. Don't worry.
A man (20s) in line for coffee, muffling a yawn. If you look down you'll see that he's wearing mismatched stripey and Simpsons socks. His suit pants have accidentally been tucked into one.
A barista (20s) from the US in a yellow T-shirt. A woman (60s) walks in and asks: How're you doin?
He shakes his head.
Later, She returns with a peanut butter and jam sandwich as a cheer up gift. His eyes tear up.
A teenager showing the owner a copy of a recent exam paper. She proudly says: It wasn't that hard really but the one in two weeks time is gonna be!
He asks what she'd like to eat and then stops: Hey, why don't I make you something special?
A small human (4?) carefully watching their gran pour a cup of tea from a pot. He's speaking in an earnest, helpful litany: "When Mum pours her tea, she holds the lid so it doesn't fall. I think you should hold the lid. Would you like me to hold the lid for you?" Grandma holds the lid.
Any typos spotted in this thread are escapees from the inexorable tyranny of reality. If spotted please give them a cup of tea. And maybe a biscuit. And maybe a peanut butter and jelly sandwich on a china plate to be sure. And hold the lid when you pour the tea.
Love reading your “spotted in Aotearoa” messages. My take from our visit was the cafes. So different in ambience and atmosphere than anywhere else we’ve encountered.
And your comment on typos reminds me of a man named Keith who used to produce a monthly 12 page newsletter. With a note at the end saying something to the effect: We have tried to put something for everyone to enjoy in our newsletter including the odd typo for those who like to find fault in everything.
Go well.
Spotted on a cold 2016 day in New York a few days before the election:
2 women (20s) wondering how to send a book to Manilla. A passing man (80s) hears their conversation and tells them there the nearest post office is. They grin. Thankyou!
Three men (20s) around a table in a Brooklyn bar and hotdog joint. One says to the other. "Man, I've just been listening to this guy. Nick Cave. He's so DEEP. The lyrics are EVERYTHING." A table of Brits (50s?) nearby, overhear and chuckle to themselves.
A woman in a no-nonsense coat walking into a Greenwich Village used bookstore. She strides to the counter and asks if they have "Anything in yellow". The owner snort laughs, then trains their face serious. "We do. Why don't you take a look. I'd get a couple of shades to be sure."
A panicked young woman (20s?) running into a Village cafe. The barista comes around the counter with a scarf. "Here you are." The woman slumps with relief. "Thank you so much! It was my mom's and I'd be so sad if I lost it." She orders a coffee and they chat for a while.
A fabulous individual in a pink crochet cape randomly stopping to tap dance on the spot before ducking into a deli. A person inside calls out a greeting to them and laughs.
Any typos in this post have been caused by the sheer oddness of this author reading an almost 10-year-old diary to see what they were doing the last time the world was this on its head. If spotted please give a pastrami on rye and a seat by the window to people watch.
These are amazing, have been reading down your timeline, I love these moments you capture.
Thanks 💖
2. HR screening with the vampire
3. technical interview with the vampire
4. team interview with the vampire
5. Good evening vampire, unfortunately we're not able to extend you an offer at this time. We'd like to keep in contact and notify you of any available positions in the future
like this
reshared this
– Pojď, nasbíráme nějaký březový větvičky.
– Když já nevím, jak vypadá břez.
like this
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý břez.
👍😅
like this
Ozzelot
in reply to idle • • •idle likes this.
idle
in reply to Ozzelot • •Bude to asi běh na dlouhou trať. (Nesoutěžní.)