Na polici v chodbě firmy leží opuštěná propiska. Bývalé logo, říkám si, ta už bude pár let stará. Vezmu ji do ruky a přilepím se k pogumované části. Jo, je stará. To logo je už předminulé. #momentka
Artemis Crew: "um Houston we have a problem. Christina is hogging the good window, and it's supposed to be my turn, tell her no fair, Victor gets a turn, over."
Houston: Christina now let's let everyone have a turn.
Artemis: she rolled her eyes and called me a swear
Už dlouho nebylo #KopřivovéVlákno. Mezitím jsem stihla malou sezónní odbočku. Kopřivy se na vlákno dají sbírat zhruba od léta, kdy narostou dostatečně vysoké a silné, až dokud v zimě nebo na jaře neshnijí. Takže jsem v půlce února při oblevě zkusila posbírat, co jsem po okolí našla – teď několik měsíců nové zdroje nebudou. Ano, rozpadaly se o dost víc než podzimní sklizeň, takže se loupaly snáze, ale bylo mnohem víc odpadu. Asi to fakt byl poslední vhodný okamžik. Až budete sbírat jarní kopřivy na nádivku, něco mi tam prosím nechte. 😀
„Labutí šíje ňadra buben a činely,“ zarecitoval básník. „Nepřipadá vám někdy dvojka jako labutí šíje?“ „Aha,“ řekl dr. Mejzlík. „Ale já tady mám ještě jednoho svědka.“ Pohlédl směrem k dalším dvěma židlím, na kterých seděla žena s malým chlapcem. „A ten je přesvědčen, že číslo automobilu začínalo še–“ „Six seven!“ vykřikl chlapec a udělal gesto rukama. Básník jen bezradně pokrčil rameny. „Ještě štěstí,“ řekl dr. Mejzlík spokojeně, „že aspoň někdo dává pozor na podrobnosti.“
Venujete se jeste starym arkadovym hram? A chcete se zucastnit pravidelneho turnaje? Hrajeme jen pro zabavu. 3 vylosovanej hry (jedna vylosovana z nominaci hracu), jeden turnaj trva 14 dni. Hrajeme v emulatoru WolfMAME, aktualne ve verzi 0.281.
HRYNEHRAJEME je český retro gaming projekt zaměřený na pravidelné turnaje v arcade hrách a virtuálním pinballu. Pod značkami ARKÁDISTI a PINKÁLISTI spojujeme...
Most economists agree that by the time you're 50, you should be living in a book-filled cottage at the edge of the forest and solving minor mysteries in your village with the aid of a curious ghost cat.
Lidi, jaký launcher používáte na Androidu? Jsem nějak zaspala a najednou koukám, že Nova Launcher šel do kytek a rozhodl se zobrazovat reklamy. Takže jde z domu. Původně je na telefonu nějaký Quickstep, který mě úplně nepřesvědčil, ale vlastně nemám žádné konkrétní požadavky.
Už v roce 2016 jsem si zaplatil Prime verzi toho Nova launcheru a od té doby jsem si na to zvykl. Dosud stále používám... Vývoj je ukončený, tak nevím, co budu používat, až přestane fungovat.
nějakou dobu jedu na #Kvaesito. Před tím jsem používal #PieLauncher, když si na něj člověk zvykne, tak je suprovej, jen jsem začal používat widgety, a ty nepodporuje.
V HN dnes vylezlo pár článků na téma zaměstnávání starších lidí, mýtů kolem toho apod. Nakoukla jsem, jeden text se začne věnovat kategorii 55+ a o kousek dál zmiňuje ročníky 197x. Panika! Nevím, jestli si to zkusili spočítat, ale lidem narozeným 197x může být taky 46. Starší ročník my ass.
Odbočka od kopřiv, s kusem merina jsem si vyzkoušela předení na tureckém vřetánku. Baví mě, že po dopředení může člověk vřetánko rozebrat a má rovnou klubko. Až ještě trochu přibude, bude líp vidět, proč se klubku navinutému na ramenech říká želvička.
Omluvte sníženou kvalitu obrazu, fotila jsem to večer bramborou. Za sníženou kvalitu příze se neomlouvám, na tom se pracuje.
“It’s important that when young girls and women walk around Aarhus, that we also feel represented in the public environment,” Dueholm said of the motivation behind one pink minidress and a frilly skirt. “Not only as beautiful bodies without clothes, but as individuals with agency and power.”
Back in Middle School, I spent grades 5 & 6 in an "experimental" open-plan school building, Unit A, where both grades were mixed in a large space that was subdivided into 5 classrooms and a multi-purpose space via partial walls. Mr. Swanson taught math using a series of self-directed and self-paced modules: once you passed the final test for a module, you'd move on to the next. I was a driven straight-A student who got farther than anyone else in my 5th grade year. I was smug and proud!
However, starting 6th grade, we had to confirm that we retained the knowledge that we'd learned, which meant another test. I failed! I was going to have to re-do the last module! Oh the shame and agony. I don't know if I'd ever failed a test before then. I cried in class.
Mr. Swanson, who was really a great guy, took me aside to console me, and he told me about the Navajo rug weavers, who purposefully include mistakes in their rugs. He didn't go into the spiritual implications of not competing with God, who is the only one allowed to be perfect, or leaving a spirit line so their souls wouldn't be trapped in the weaving. But he did emphasize that aspiring to perfection is fraught with disappointment. Life is a lot easier if you allow yourself to make mistakes! Is this rug perfect? No! Look, there's a mistake right here! There might be others too, but I don't need to bother searching for them. If I were trying for a perfect rug, I could spend hours going back and forth over every stitch, which is a stressful waste of time.
Now, Mr. Swanson's suggestion that I make a mistake in every test, so that I could point to it and say that it's not perfect, was NOT something I was OK with! Those 100% marks are nice! But he allowed a compromise: if I ever got a test back, and there was a mistake, I could simply smile and say, "That one's for Mr. Swanson."
As I grew older, the tests changed and my perfectionism slipped into the background, but it does come back! Those of you who follow me here have seen me talk about searching for and fixing mistakes in my knitting projects. This headband is the second one I've created of this exact same pattern, in part because I made too many mistakes in the first! Knitting is a learning process, and learning how to recognize and fix mistakes before taking them off the needles is a useful skill to pick up. In this second headband, I went back and fixed some errors many rows down just because I could. Because it was good practice.
If I, like a rug weaver, were making things for sale, it would be a different issue: is the time spent fixing past mistakes worth the additional money I'd make off the finished piece compared to what I'd get if the mistake were left in place? For tiny mistakes not likely to be noticed by the customer, probably not! Perfectionism becomes a profit eater.
But here, I'm making things for myself, or for friends. Time fixing errors is only keeping me from finishing the project and starting up a new one. It's much more acceptable to me to put in a little extra effort on things where I know the mistakes will stare me in the face each time I wear them!
On this "Sightseeing Headband #2" I had gone over the patterns and the stitches multiple times, and when I put it in the water before blocking, I thought it was perfect. But as SOON as I pulled it out of the water, before I even laid it out to block, this bright spot of purple glared up at me.
Was it a loose stitch? A big pilled bit of yarn? NO! It was a mistake: purple that should have been black, shining out because its purple neighbors joined together to hold up the mistake and set it out from the black stitches.
fwiw it took me a bit to find the mistake even with it circled! I used to have a pottery teacher who would say “it’s ok, make a better one!” when something happened that wrecked someone’s pot, and I hear that when I’m unhappy with my work. It’s all just practice, I’ll make something better next time.
@haloedrain I had to re-draw that circle several times just to find the right balance of highlighting the mistake but not disrupting the pattern so much as to make the overall pattern difficult to read. 😁
I can imagine that pottery is especially good at teaching you not to attach yourself to a piece before it's through the last firing. So many little bits that aren't 100% in your control.
Thank for sharing this wonderful thread. Really appreciate it.
(At the same time I couldn’t help but think, if it bothers you still you can duplicate stitch over with the right color. That way the error is still there but it’s visible only to your mind)
@consumablejoy Heh. I had considered something like that, but it's perfect now as it is. 😁 Including that reminder of an influential former teacher.
Now that I've been wearing it, the design is getting fuzzier and that one stitch doesn't pop out to my eye. Sometimes I have to work to find it! I'm sure no one else will know it's there other than me.
Jediné, co jsem podle čísla zjistil, že to jsou věci z Temu, vyzvednuto 5.2. Nevím, jak moc to chcete řešit, ale zavolal bych na Zásilkovnu, jestli jí můžou předat informaci.
Jen jsem vám chtěla říct, že Jana balíček ještě pořád nemá. Váže se k tomu takový veselý příběh s několika aktéry. Kazdopádně, tan balíček je pravděpodobně prokletý nějakou (tem)no(u) kletbou, to už je teďka jasný!
Kde se to tu vzalo? Na podzim jsem je sklidila a dneska strávila kus odpoledne loupáním.
K čemu je to dobré? Obsahuje textilní vlákno, které se dá upříst a pak z toho něco vyrobit. Nejdřív to ale bude chtít ještě trochu (hodně) zpracovat, aby se vlákna oddělila.
Umíš to? Už jsem to jednou zkusila a vyrobila takový chlupatý provázek. Zkusím se polepšit.
Vidíte tu změnu? Dneska jsem lýko rozvolnila, víceméně jen tím, že jsem svazek přetahovala přes hranu dřevěného prkénka. Většina přebytečného materiálu se postupně oddrolila, zbytky tam ještě zůstaly. Při pohledu zblízka jsou vidět jednotlivá jemná vlákna.
Včera jsem nevydržela a i když vlákna nebyla ještě úplně čistá, pročesala jsem je kartáčem. Spousta nežádoucího materiálu opadala, dost ale ještě zůstalo na vláknech. Uvidím, jestli s tím budu ještě zkoušet něco provádět, upříst už to asi půjde i takhle. (Svůj minulý pokus nemám dobře zdokumentovaný, ale myslím, že to bylo o dost horší.)
Krabička s vyčesanými zbytky není odpad, dneska jsem z ní vyčesala spoustu dalších vláken, o něco kratších, ale pořád použitelných, a ještě budu pokračovat. (Vyfocené je nemám, byla už tma.)
𝔎𝔞𝔯𝔩𝔰𝔟𝔞𝔡𝔢𝔯(𝔈𝔤𝔢𝔯𝔩𝔞̈𝔫𝔡𝔢𝔯)𝔓𝔞𝔱𝔯𝔦𝔬𝔱
in reply to Zloběna • • •