#listopiš 13 – Listopad
„Tak co ten tvůj stroj času?“
„Nic moc. Asi to nechám napřesrok.“
„Proboha proč? Můžeš na něm dělat kdykoliv.“
Jen ukázal na stěnu, kde visel útržek novin s textem: „13. listopad: Blahoš Ovesný představil první prototyp stroje času.“
„A víš, že funkční prototyp můžeš představit úplně kdykoliv? Třeba předloni?“
„A bylo předloni něco?“
Vidím, že je to marné. Zfalšovat novinový článek byla hračka, ale na motivaci budu muset ještě zapracovat.
Stýská se mi po domově.

#listopiš 12 – Přihláška
„Přihlášku sis podala, tak teď trochu zaber,“ opakuju unaveně dceři nad úlohami k přijímačkám. Pak se slituju a aspoň jí najdu v tabulkách magickou kapacitu sušených žab. Jo, měla už by to dávno umět sama, ale mám jen jedny nervy. Navíc to v praxi stejně nebude potřebovat: sušené žáby jsou už léta překonané, jen těm čarodějnicím, co učí už pět set let dokola totéž, to ještě asi nikdo neřekl.

Ozzelot reshared this.

#listopiš 11 – Tradice
„Letos uděláme jen pár druhů.“
„Mně stačí rohlíčky a rumové kuličky.“
„A linecké.“
„To klidně vynech.“
„Nemůžeš vynechat linecké, to je tradice.“
„Perníčky taky.“
„Víte co? Tak si holt upečeme každý svoje.“
Pekli celý víkend a trouba se nezastavila. Něco se hned ztratilo, ale i tak na Štědrý den zbylo hodně. Poslední zásoby dojedly návštěvy v únoru.
Přesně podle tradice.

#listopiš 10 – Košile
Hlediště se pomalu zaplňuje.
„Copak to máš za košili? Svatební?“
„Haha. Ne, ta je po prastrýci. Prapra.“
„Vypadá celkem zachovale.“
„On se věnoval alchymii. Hledal elixír věčnosti.“
„A v něm tu košili vymáchal?“
„Možná. Pamatuješ minule? Jak jsme byli na Wagnerovi?“
„Jasně.“
„Tak tam jsem ji měl taky. A chvílemi mi to jako věčnost připadalo.“

#listopiš 9 – Žehlit
„Tohle triko si na sebe chceš vzít do divadla?“
„Nó. Dyť je to jenom představení pro školy, žádný Národní.“
„Ale i tak. Tady máš pěknou blůzu, vem si tu.“
Protočené oči. „Krajky? To je úplný minulý století.“
„Ale sluší ti.“
„Hm. Počkej, sjedu to radši žehličkou.“
To bylo až podezřele snadné.
„Mami! Ono se mi to připálilo! Vezmu si to triko, jo?“
idle reshared this.

A door at a Swedish #library was accidentally left open — 446 people came in, borrowed 245 books. Every single one was returned:
zmescience.com/other/offbeat-o…

"They say a reader does not steal and a thief does not read. In the city of #Gothenburg, Sweden, that's definitely true."

idle reshared this.

idle reshared this.

EDIT: VYŘEŠENO! PES MÁ HLÍDÁNÍ

HLÍDÁNÍ PRO PSA

Hledám hlídání pro psa od 22.11 do 7.12

Pes: Zlatý Retrívr, přátelský, ale moc se nesnese s jinými psy 🥺

Psa dokážu přivézt i odvézt, krmení je samozřejmostí.

Nabízím odměnu finanční, programování, marketing či business konzultace (a nebo mix všeho dohromady).

Boost potěší, odpověď s nabídkou potěší ještě více!
#hlidanipropsa

This entry was edited (2 years ago)

reshared this

#listopiš 5 – Skoba
S pivem v ruce koukám, kam bych zasedl. U stolku v rohu sedí povědomý zjev, hubená bába s propadlými tvářemi. Než jsem vycouval, už na mě mává, ať si přisednu.
„Pracovně?“ ptám se opatrně.
„Ale ne, já už to nedělám,“ gestikuluje, div si nerozlije poloprázdný půllitr.
Trochu se mi ulevilo.
„Vzal to po mně mladší kolega, tak si užívám a doufám, že ho ještě chvíli neuvidím. Co ty?“
„Jen jedno rychlý po šichtě. Z toho foukání mi vyschlo v krku.“
Dopíjím a radši mizím, jeden nikdy neví, kdy se jí po té kose zastýskne. Fakt ji jen tak pověsila na skobu? Taky bych flétnu občas zahodil, kdyby to po mně někdo vzal.
Venku už se šeří a mezi popelnicemi pobíhají potkani. Hádám, že se sem brzy vrátím. Ale bude to pracovně.
idle reshared this.

"Ani mi nevadí, že nos jak skobičku máš..."

... No, Franto, chtělo by to něco jinýho.

"... Ale ona má fakt nos jako skobičku. Proto jí mám tolik rád a tuhle písničku chtěl bych jí, lásce, dát!"

No jo, jenže mně se to blbě vyslovuje! Nešla by třeba bambulka?

"Ach jo, co s tebou mám taky dělat..."
#listopiš #skoba

idle reshared this.

#listopiš 4 – Asfalt

Utábořili se na mýtině. Z potůčku doplnili čutory, malé ohniště pečlivě obložili kameny. Večeře ze zásob, odrhovačky s otlučenou kytarou a spát.

Ráno zase vyrazí dál, po asfaltce pomalu zarůstající trávou.

Možná je sobota. Možná neděle. Nezáleží na tom. Několik let neviděli města ani kalendáře. Už nikdy nebude pondělí.

#listopiš 3 – Formule

„Hele, děda Vaněk. Kam jedete s tou formulí?“ pokřikovali kluci na muže v zachovalém favoritu.
„Do lesa, jako vždycky,“ zamával jim vesele.
Teprve, když jim zmizel z dohledu, dovolil si nespokojené zamlaskání. Ve vsi si pořád ještě nevšimli, že ho vídají jen jednou ročně a že moc nestárne, ale model auta začínal vzbuzovat pozornost. Teď aby vymýšlel, do čeho svůj stroj času zabudovat tentokrát.

reshared this

idle reshared this.

Vážení,
Tímto dopisem se hlásím na pozici pracovníka v pit stopu.

Právě jsem úspěšně přezul vlastní auto na zimní gumy, přičemž se mi podařilo pokořit můj dosavadní osobní rekord!

Nyní zvládám gumy vyměnit pod půl hodiny, takže si myslím, že výměna gum u formule je dalším logickým krokem v mojí kariéře.

V příloze zasílám svůj životopis a šroub, který mi zůstal navíc.

S přátelským pozdravem,
Pavel
#listopiš #formule

idle reshared this.

idle reshared this.

Komentář k #listopiš (od @idle ) - 250 slov je podstatně víc, než 500 znaků, sice můžete vláknit, ale mě to přijde hezké v jediném tůtu. Třeba já dnes budu na 250 slov asi zkracovat, protože ten nápad není úplně mikro ... a nerad bych měl neoprávněnou výhodu...

Nemusíte si k nám na f.cz #fcz hned stěhovat účet. Můžete si nechat účet tam, kde máte přátele a baví vás místní timeline - ale občas potřebujete napsat jinde třeba povídku na jednu normostranu (2000 znaků) a na hlavním účtu ji jen boostnout. Přesně na to si u nás můžete založit účet...

#tipy

idle reshared this.

#listopiš 1 – Nedokonalý

„První téma nám, koukám, vyšlo pěkně.“
„Tobě se jako líbí?“
„Přijde mi takové symbolické. Podporuje myšlenku, že je lepší zkusit aspoň něco, než snít o ideálu a nenapsat nic.“
„A dál? Nechceš tam jen plácnout tenhle dialog, že ne?“
„No… a máš něco lepšího? Hele, už je skoro deset.“
„Zítra je taky den.“
„Víš, jak to dopadlo loni?“
„No jo.“
„Tak posílám.“

idle reshared this.

Nikolas Nový náramně nudí neteř Noru neuskutečnitelnými, nedokonalými nápady.

Například nasadit nepasující nárazník na nejnovějšího Nissana nedopadlo. Nikdy nevyšlo nevidomému navrátit nadání nakoukat nejnovějšího Nolana. Neviděl nic!

Nyní Nikolase napadlo naostřit nůž. Naučit Noru nařezat nádivku na nudličky. Nora nic nařezávat nechce. Nauku nedokončila. Nechtíc netrefila nádivku, nýbrž nohu. "Nemocnice nepočká!", naříká naprosto nepoučitelný Nikolas.

Naštěstí nic nevymýšlí.

#listopiš 1️⃣

This entry was edited (2 years ago)

reshared this

Zahajujeme Listopiš 2023! Téma pro dnešní den je "nedokonalý".

Napište mikropovídku inspirovanou dnešním slovem a přidejte hashtag #listopiš.

Témata na další dny najdete na listopis.cz/

reshared this

#listopiš 30 – Prima

Vyrazili si na rozhlednu.
„To je prima,“ řekla. „Šla bych někam na jídlo.“
Příště navrhl noční procházku, ukázal jí planety a souhvězdí.
„To je prima,“ usmála se. „Posvítil bys mi na cestu?“
Zkusil to jinak. Složil jí písničku.
Tentokrát byla zmatená. „Vždyť je to pořád jeden tón.“
„To je prima,“ vysvětlil. Nepochopila.
Když mi řekl, že se rozešli, dala se na to říct jen jedna věc.

(Toto je poslední příspěvek do loňského Listopiše. Zítra začíná nový ročník. Přidáte se? Témata jsou na listopis.cz.)

#listopiš 29 – Abstrakce
„Pro pochopení principů matematiky je potřeba schopnost abstrakce. –⁠ Ale nemyslím tyhle abstrakce, Veselý!“ zamračil se profesor na studenta, který si už zase pod lavicí čmáral nějaké obrázky.
O deset let později byly Veselého geometrické abstrakce hitem. I bývalý třídní od něj jeden obraz dostal. Nikam si ho ale nevyvěsil –⁠ tohle že má být síť krychle? Za takové rysy obvykle dával nedostatečnou.

(Toto je loňský Listopiš. Přidejte se k novému ročníku a napište si také každý listopadový den jednu mikropovídku. Začínáme za pár dní, témata najdete na https://listopis.cz.)

#listopiš 28 – Žal
Nad ránem zněla červenou pouští táhlá hudba. Marťani? Ne, vedle přechodové komory viselo o skafandr míň.
Na snídani byla zpátky a plná energie.
„Chvíli jsem myslel, že mi hráblo. Potom, že tobě.“
„To byl žalozpěv,“ vysvětlila s plnou pusou. „Za ty, co už nikdy neuvidím. A teď do práce, ten habitat se sám nepostaví.“

(Toto je loňský Listopiš – jedna mikropovídka denně po celý listopad nebo jak to komu vyjde. Za pár dní začíná nový ročník – témata najdete už teď na listopis.cz.)

reshared this

idle reshared this.

Přátelé, kamarádi! Z moci mi svěřené vyhlašuju ListoPIŠ!

Začínáme prvního listopadu!

Jak se zúčastnit?

1. Koukni se na listopis.cz a zjisti si téma daného dne

2. Na dané téma napiš mikropovídku v rozsahu do cca. 250 slov a uveřejni ji na internetu

3. K takové povídce přidej hashtag #listopiš

4. Sdílej ideu psaní v listopadu dál, aby se kreativně zapojilo co nejvíce lidí!

reshared this