Ideální čas na masala chai.
Hlad likes this.
#listopiš, den 15. – Karty
„Karta první: Budoucnost. Druhá: Důvěra. To je dobrý začátek, hvězdy budou dnes sdílné. Podívejme se na třetí–“
„Bohatství,“ přerušil ji. „Ale co dělá tady?“
„Vyznáte se také v kartách, pane?“
„Jen v některých. Tuhle zrovna poznám, je to moje kreditka.“
„Karta první: Budoucnost. Druhá: Důvěra. To je dobrý začátek, hvězdy budou dnes sdílné. Podívejme se na třetí–“
„Bohatství,“ přerušil ji. „Ale co dělá tady?“
„Vyznáte se také v kartách, pane?“
„Jen v některých. Tuhle zrovna poznám, je to moje kreditka.“
#listopiš 14 – Upřímný
„A co že jste minule nebyla, paní Malá?“
„Ále, to záda…“ Když viděla jeho upřímný zájem, vyložila mu všechno: zdraví, trable se sousedkou i starost o vnuka.
Trpělivě poslouchal, projevil účast. Je jiný, on ji chápe.
Dneska si od něj ty hrnce fakt koupí.
„A co že jste minule nebyla, paní Malá?“
„Ále, to záda…“ Když viděla jeho upřímný zájem, vyložila mu všechno: zdraví, trable se sousedkou i starost o vnuka.
Trpělivě poslouchal, projevil účast. Je jiný, on ji chápe.
Dneska si od něj ty hrnce fakt koupí.
#listopiš, den 13. – Metro
„Pojedeme krtkem,“ vleče mě kamsi ze schodů.
„Nevěděla jsem, že tam vede tunel,“ hlesnu, pošle mi divný pohled, ale to už stojíme na podzemní křižovatce a svět kolem nás se otřásá.
Z chodby k nám vtrhne masivní stroj. Vpředu hrot, na boku silné dveře, které se právě otvírají.
Spolkne nás tma, okýnka tu nejsou – k čemu taky – a lampy taky ne. Něčeho se držím, hluk a otřesy sílí. Nejsem schopná udržet jakoukoliv myšlenku. Podlaha se nakloní a najednou je světlo. Z dveří vypadneme na čerstvou hromádku hlíny.
„Jsme tu.“
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
whoever said our sentences don’t make sense never talked to @midjourney
#listopiš, den 12. – Následek
„Tak co? Z té školy tě vyhodili, viď?“
„Hm.“
„No já jsem ti říkala, že to neprojde bez následků. Krást cizí svačiny! Ani když krásně voní.
Hlavně už to nezkoušej znovu, nebo skončíš za mřížemi a já možná taky.“
„Nojo.“
„Bacha, někdo jde. Haf!“
„Haf!“
„Tak co? Z té školy tě vyhodili, viď?“
„Hm.“
„No já jsem ti říkala, že to neprojde bez následků. Krást cizí svačiny! Ani když krásně voní.
Hlavně už to nezkoušej znovu, nebo skončíš za mřížemi a já možná taky.“
„Nojo.“
„Bacha, někdo jde. Haf!“
„Haf!“
Právě jsem odnesla do kontejneru štos svých vysokoškolských poznámek. Sice mi patnáct let nechyběly a vím, že stejné informace najdu jinde v lepší podobě, ale podvědomí i tak křičí, že zahazuju něco strašlivě cenného. Tyhle archivářské tendence jsou zlo.
A spaceship landed, and an alien emerged.
"We come in peace," they said, "Take us to your librarian."
"Er... Don't you mean our leader?"
"Why? We already have leaders."
#MicroFiction #TootFic #SmallStories
"We come in peace," they said, "Take us to your librarian."
"Er... Don't you mean our leader?"
"Why? We already have leaders."
#MicroFiction #TootFic #SmallStories
idle likes this.
reshared this
was it a librarian who suggested the plot? because i think a dentist or a good mechanic would be more… believable 😀
Prosím vás, píšu sice den 11, ale dnes je patnáctého, víceméně půlka Listopiše.
Nenechte se tím rozhodit. Jak vidíte, zpoždění se toleruje, případné pozdní začátky taky. Anebo můžete hupsnout rovnou na dnešní téma.
#listopiš, den 11. – Písnička
Nikdo tu kapelu neznal.
Když spustili první kus, publikum je ani nevnímalo.
U druhé písně zpozorněli. U čtvrté si podupávali, u sedmé broukali.
Desátou jako by znali odjakživa.
„Chcete ještě jednu?“
„Jóóó!“
A nikdy už ji nepřestali poslouchat.
#listopiš, den 10. – Úkol
Cestou ven jsem v kapse našla sáček a v něm složený seznam:
- vytřídit odpad
- umýt nádobí
- vyprat prádlo
- zamést terasu
- …
Zrovna jsem procházela kolem kontejnerů, tak jsem papír hodila do modrého a sáček do žlutého.
Jeden úkol si můžu odškrtnout.
Cestou ven jsem v kapse našla sáček a v něm složený seznam:
- vytřídit odpad
- umýt nádobí
- vyprat prádlo
- zamést terasu
- …
Zrovna jsem procházela kolem kontejnerů, tak jsem papír hodila do modrého a sáček do žlutého.
Jeden úkol si můžu odškrtnout.
#listopiš, den 9. – Sen
Probudilo ho pípnutí mobilu. Vždyť je sobota, řekl si a radši se snažil si vybavit dnešní sen. Ta dívčí tvář mu něco připomínala, něco vzdáleného a dávného. Až po chvíli si uvědomil, že ji kdysi, na střední, kreslíval na okraje sešitů, na každý kus papíru.
Nikdy se mu ale nepodařilo ji zachytit tak, jak vypadala v jeho představách, až na její původní podobu úplně zapomněl.
Teď se vrátila. Zvládl by ji vystihnout lépe? Sotva.
Rezignovaně vzal do ruky mobil.
„Na objednávce už pracujeme. Vaše Výtvarné potřeby,“ svítilo tam.
Zkusí to.
Každá rodina potřebuje jednoho dojížďáka.
#moudrodne
#moudrodne
like this
#listopiš, den 8. – Smažit
„Ahoj, kdy dorazíte? Smažím vám řízky k večeři.“
„Proto právě volám, babi. Nic nechystej, pojedeme pozdě, najíme se ještě před odjezdem.“
„A než přijedete, budete zase hladoví. Pár kousků udělám. Moment.“
„Babi…“
Položí sluchátko a jde se věnovat pánvi. Asi. Zvuky se z místnosti nesou jen tlumeně, jako by nás už dělila hradba stovek hotových řízků.
#listopiš, den 7. – Svíčka
Prostírání, talíře, příbory, svíčky, všechno bylo na svých místech. Pustila hudbu a pak odříkala zaklínadlo.
Puf!
V jídelně se zjevila nasupená mužská postava.
„Už zas? Do háje, Pavlo, nemusíš dělat tuhle šarádu vždycky, když se mnou chceš povečeřet.“
Prostírání, talíře, příbory, svíčky, všechno bylo na svých místech. Pustila hudbu a pak odříkala zaklínadlo.
Puf!
V jídelně se zjevila nasupená mužská postava.
„Už zas? Do háje, Pavlo, nemusíš dělat tuhle šarádu vždycky, když se mnou chceš povečeřet.“
Jeden zeměplošský turista se vyjadřoval relativně stručnými, ale ne vyloženě kratičkými texty. Říkali mu Dvoutvítek.
#listopiš, den 6.
7. únor 2574, Smrčín. V jediné hospodě na návsi se maluje, zatímco válce venku urovnávají novou asfaltku. Žena v kostýmku pročítá jakýsi seznam. Děda Slabý na zápraží mudruje: „Pořád nevím, proč zrovna u nás má být taková sláva. Dyť tu lišky dávají dobrou noc.“
„Někde se to podepsat musí.“
„A proč ne třeba v Kolíně?“
„Tam už byl Kolínský dekret v roce 2265. To by se pletlo.“
„A co v Červené Lhotě?“
„Lhotský mír, 2412.“
„Tak nevím.“
„Říkám vám, Smrčín je poslední. Všechny ostatní názvy historických dokumentů už jsou zabrané.“
7. únor 2574, Smrčín. V jediné hospodě na návsi se maluje, zatímco válce venku urovnávají novou asfaltku. Žena v kostýmku pročítá jakýsi seznam. Děda Slabý na zápraží mudruje: „Pořád nevím, proč zrovna u nás má být taková sláva. Dyť tu lišky dávají dobrou noc.“
„Někde se to podepsat musí.“
„A proč ne třeba v Kolíně?“
„Tam už byl Kolínský dekret v roce 2265. To by se pletlo.“
„A co v Červené Lhotě?“
„Lhotský mír, 2412.“
„Tak nevím.“
„Říkám vám, Smrčín je poslední. Všechny ostatní názvy historických dokumentů už jsou zabrané.“
#listopiš, den 5.
„Tak jsem ve výtahu potkala toho chlápka, co bydlí pod náma, a úplně jsem se ho lekla, jak byl zarostlý!“
„Hm.“
„Ptala jsem se ho, jak to má s tím topením, že jde občas zespodu zima. A on prý jezdí každých pár týdnů na pár dní někam pryč, tak to vypíná.“
„A my abychom topili o to víc.“
„No právě. A zrovna teď zase jede. Měl hrozně naspěch.“
Aúúúú!
„Co to ti psi zase mají?“
„Asi úplněk. No nic, radši přitopím, táhne mi na nohy.“
„Tak jsem ve výtahu potkala toho chlápka, co bydlí pod náma, a úplně jsem se ho lekla, jak byl zarostlý!“
„Hm.“
„Ptala jsem se ho, jak to má s tím topením, že jde občas zespodu zima. A on prý jezdí každých pár týdnů na pár dní někam pryč, tak to vypíná.“
„A my abychom topili o to víc.“
„No právě. A zrovna teď zase jede. Měl hrozně naspěch.“
Aúúúú!
„Co to ti psi zase mají?“
„Asi úplněk. No nic, radši přitopím, táhne mi na nohy.“
Hlad likes this.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
PSA: please know the differences!
Co dělá pěvecký sbor večer na soustředění poté, co celý den piloval repertoár?
Ano. Vytáhne kytary a zase zpívá.
Hlad likes this.
#listopiš, den 4.
„Tvrdil, že je spisovatel, ale všechny jeho historky byly takové… moc uvěřitelné. Tak jsem se zeptal, a on má prý na fantazii zbroják. Má ji zavřenou v trezoru a smí ji používat jen za přísně sledovaných podmínek.“
„Hele, ale to už si trochu vymýšlíš, ne?“
„Něco se ti nezdá?“
„Ne, já jenom že…“
„Poslouchej, mladej, jestli se ti něco nelíbí, tak to řekni rovnou. Protože já na rozdíl od pana spisovatele žádnej zbroják nepotřebuju a to budeš teprv koukat, jakou mám fantazii!“
„Tvrdil, že je spisovatel, ale všechny jeho historky byly takové… moc uvěřitelné. Tak jsem se zeptal, a on má prý na fantazii zbroják. Má ji zavřenou v trezoru a smí ji používat jen za přísně sledovaných podmínek.“
„Hele, ale to už si trochu vymýšlíš, ne?“
„Něco se ti nezdá?“
„Ne, já jenom že…“
„Poslouchej, mladej, jestli se ti něco nelíbí, tak to řekni rovnou. Protože já na rozdíl od pana spisovatele žádnej zbroják nepotřebuju a to budeš teprv koukat, jakou mám fantazii!“
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
[share author='Lukáš Fibrich' profile='https://twitter.com/VilemzRoupova' avatar='https://pbs.twimg.com/profile_images/1493574223578734598/qT3--bBy_400x400.jpg' link='https://twitter.com/VilemzRoupova/status/1588283924651745281' posted='2022-11-03 21:36:11']Listopiš 03
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
[share author='Lukáš Fibrich' profile='https://twitter.com/VilemzRoupova' avatar='https://pbs.twimg.com/profile_images/1493574223578734598/qT3--bBy_400x400.jpg' link='https://twitter.com/VilemzRoupova/status/1588281804171067393' posted='2022-11-03 21:27:45']Listopiš 02
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Nádhera! Děkuju. 😀
Listopiš 01 twitter.com/ewidle/status/…
Začala si psát seznam.
- boty
Do těch už dávno teče.
- spacák
Nějaký mívala, ale kde je mu konec?
- svačinu
Nahlédla do lednice, ale obsah nestál za řeč.
Rezignovaně strčila do kapsy peněženku a vyrazila. Les počká, dnes podnikne přípravný výlet do obchoďáku.
#listopiš, den 3.
- boty
Do těch už dávno teče.
- spacák
Nějaký mívala, ale kde je mu konec?
- svačinu
Nahlédla do lednice, ale obsah nestál za řeč.
Rezignovaně strčila do kapsy peněženku a vyrazila. Les počká, dnes podnikne přípravný výlet do obchoďáku.
#listopiš, den 3.
#listopiš, den 2.
Večer před odletem seděl na nábřeží a pozoroval moře. Vítr ukradl křiklavou, modrozlatou kapitánskou čepici z vyhlídkové lodi a položil ji k nohám skupině procházejících dívek. Ta v květovaných šatech si ji se smíchem nasadila na hlavu.
Moře mu bude chybět.
Ráno na kosmodromu válo mnohem chladněji. Dívka u vstupu do obytného modulu měla místo šatů uniformu, ale vítala ho se stejně bezprostředním úsměvem.
„Kapitánskou čepici nemáte?“ zkusil žertovat, ale jen zavrtěla hlavou.
„Ty se přece do vesmíru nenosí.“
Když ale později procházel kolem služebních prostor, zahlédl na věšáku cípek křiklavé modrozlaté.
Ťap, ťap, ťap.
„Kampak jdeš s tím hadrem, Anit?“
„Umýt zrcadlo.“
Nemáme žádná zrcadla. Jen to, co jsem kdysi schovala do komory. Ne!
„Na nic nesahej! Vrať ten hadr!“
Ťap, ťap, ťap. „étymu oldacrZ,“ hlásí spokojeně Tina.
A hadr samozřejmě jen tak pohodí na zem.
#listopiš, den 1.
První vlaštovka. Už taky píšete? Já mám rozepsáno...
Zklamaná Alenka„Poslouchej mě, zrcadlo,
jenom mě tak napadlo...
Až rodiče odjedou,
copak najdu za tebou?"„Každý čeká noru tajnou,
vysílíš se snahou marnou.
Sebevíc si do mě hleď,
za mnou najdeš jenom zeď."
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Jak poznáte, že dětský výukový program dělají Britové.
(Numberblocks. Každé číslo má vlastní vizáž.)
Hlad likes this.
Psavci, nechcete se přidat na listopadové psaní mikropovídek? Pravidla se zrovna dolaďují.
@quanticz @VilemzRoupova Tak se pojďme vyhecovat, třeba se ještě někdo přidá. Navrhuju třeba #listopiš (protinávrhy přijímám), nějaká témata dáme dohromady.
“Many men and women have tried and failed. What makes you think you will succeed?”
“Only what I’ve been taught,” the sculptor said, laying out his chisels. “The sword is already in the rock, I just need to remove the excess material.”
#microfiction #tootfic #writing
“Only what I’ve been taught,” the sculptor said, laying out his chisels. “The sword is already in the rock, I just need to remove the excess material.”
#microfiction #tootfic #writing
like this
reshared this
He clearly had a method, however obscure one, and results.
“Why not apply for a licence? You could be a medic, not just a street healer.”
“And who would help these people? Did you see them? They wouldn’t go to a doctor. They are looking for a miracle.”
Hlad likes this.
Our spaceships were fast but unbearably noisy. Most astronauts were deaf and they created a new sign language fit for space.
Somehow it was universal, both the ship drive and the language. When we met aliens, it was like meeting old, deaf friends.
The poster on the cathedral door said ‘Looking for organ donor’.
“What kind of organ?” I asked a priest. “An instrument, or a body part?”
“The former! Or any, in fact. A good church organ costs an arm and a leg.”
He looked me over and I quickly abandoned the place.
„Nevíte, kde tu stojí ten křížek?“ zeptala jsem se kolemjdoucího na lesní pěšině.
„Tady žádný není.“
„Já myslela… když se to tu jmenuje Zbojníkův křížek…“
„Jo tohle. Ten najdete leda na telefonu,“ zazubil se. „Pojmenoval jsem to tu podle síly mobilního signálu.“
#mikropříběh
„Tady žádný není.“
„Já myslela… když se to tu jmenuje Zbojníkův křížek…“
„Jo tohle. Ten najdete leda na telefonu,“ zazubil se. „Pojmenoval jsem to tu podle síly mobilního signálu.“
#mikropříběh
Když na Mufa nezbyde v autobuse sedačka, tak si musí vystoupit, protože se nemá čím za jízdy držet.
To mi neříkejte, že Finové ještě nic takového nemají. @SkandinavskyDum @ema_mele @_Karoliinka_ @HanaSvabova
Michal miluje práci podomního obchodníka. Rozzářené dětské oči, když na novém místě předvádí své zboží. Klábosení s dospělými během podpisu smlouvy. Možnost nahlédnout do různě uspořádaných domácností. Jen ty dva týdny karantény předem jsou vždycky stejně osamělé.
#mikropříběh
#mikropříběh
Rohlíku @rohlikcz, když už zrušíte přihazování do objednávek, nechcete na to upozornit předem? Takhle se k nám asi projedete dvakrát...
tichotlapka
in reply to idle • • •idle likes this.
idle
in reply to tichotlapka • •