Tuhle někdo někde psal, jak si vyřezal linoryt do obyčejné gumy. A tak jsem si vzpomněla, že tu někde mám sadu rydel a nikdy jsem ji nevyzkoušela. Tak už jo.
Vypadá to, že budoucnu nebude důležité, kdo je autorem díla, protože autorství bude ve spoustě případů mlhavé, ale kdo se zaručí za jeho kvalitu. Což může být autor sám, ale taky editor/tester/producent/krotitel LLM a podobně.
Asi po deseti letech. Tehdy jsem mívala hodně přetíženou pravou ruku, bolívalo mě pravé zápěstí, tak jsem se přeučila myš na levou ruku a pomohlo to. V posledních týdnech cítím zase únavu v levé paži, tak je čas to zkusit zase obrátit.
Přeučovat se nemusím, ruka/hlava si to pamatuje. Ale je to zatr divný pocit a musela jsem si přeorganizovat věci na psacím stole.
Tak to je taky dobrý, to jsem ještě nezkoušela. Vlastně jo, včera jsem levačkou zkoušela čistit zuby dítěti, když se kroutilo tak, že jsem na některé části zprava dobře nedosáhla. Nic moc. Chtělo by to lepší trénink.
Did you ever wonder why 'calculus' refers both to a type of math and the plaque deposits that form on teeth? I have, so I looked it up.
Both come from the Latin word calx, meaning limestone.
The term came to be associated with math through the use of stones or pebbles for counting.
It came to be associated with dental plaque because it's a stony material that forms on teeth. (It's also used for other mineralized secretions of the body, like kidney stones).
So, there it is. Calculus is counting with rocks. Calculus is rocks on your teeth.
Alice Sebold - The Lovely Bones: Vytaženo z knihobudky, pamatovala jsem si, že jsem kdysi četla anotaci a lehce mě to zaujalo. Čtrnáctiletá dívka je nehezky zavražděna a skončí v čemsi, čemu říká nebe, odkud pozoruje a komentuje další dění na Zemi, zejména svou rodinu, která se snaží vyrovnat s tragédií. Lehký dotek fantastiky (úhel pohledu a troška duchařiny), náznak krimi (tahle linie nebyla až tak výrazná a ani to moc nevadilo), špetka teenagerských vztahů, ale hlavně vztahy rodinné. Začátek mě bavil, pak už to byla spíš nuda, závěr přijatelný. V klidu zase vrátím do budky.
Life Beyond Us: An Original Anthology of SF Stories and Science Essays (European Astrobiology Institute) | Ed. by Julie Novakova, Lucas K. Law & Susan Forest.
Nicole, Nicole, Nicole, Nic-ole I’m begging of you Please don’t send me spam. Nicole, Nicole, Nicole, Nic-ole Please, don't send it just because you can.
You pick servers with bad admins Exploiting them with stolen grins With posts about your Friendica you troll.
Your toots don’t have a truthful ring Yet you’ve just DM’d me again And I cannot keep deleting you, Nicole.
Is it safe to fly with a Tunnock's Teacake? Tests carried out 60 years after ban.
Scientists have carried out tests to see if it is safe to fly with a Tunnock’s Teacake, 60 years after they were banned by the RAF.
The ban was put in place when a packet of teacakes exploded during a flight in 1965, leaving the pilot, controls and windows covered in marshmallow and chocolate. #news heraldscotland.com/news/250622…
Google are breaking my mittens - Sonofa. Twelve years ago I knitted a pair of “self-replicating mittens” (web-goddess.org/archive/14046) with a QR code that pointed you to the pattern for the mittens, and I entered them in the Sydney Royal Easter Show. I was pretty proud of my cleverness. In the blog post (web-goddess.org/archive/11192) where I talked about making the mittens, I said:
I wanted my code to be as simple as possible, so I needed to use a URL shortener to mask my intended address. I settled on using Google‘s, reasoning that it was likely to be around the longest. (Though who knows these days, right?)
You can guess what’s happened, right? Google URL Shortener links will no longer be available (developers.googleblog.com/en/g…) as of August this year.
Myslím, že by dopravní podniky měly zvážit autobusy s širšími sedadly. Ne že by lidi tloustli zase až tolik, ale současná móda obouručních telefonů si žádá víc prostoru na lokty.
@albi insincerely yours To mě hned napadlo taky, ale můj etymologický slovník si to úplně nemyslí, u každého uvádí jiný původ. Jen poznamenává, že „podle jiných souvisí s…“ 😀
Takže shoda nepanuje. Možná to náhoda není a možná je.
Prý se na sítích málo chlubím svými výtvory, tak tady máte aktuální stav naší mimoňo-padoušské rodinky. Gru je podle vlastního návrhu, vzory na ostatní jsou z Ravelry.
Here's the current status of our minion-despicable family. I designed Gru myself, the rest is based on patterns from Ravelry.
Podle PSJČ a SSJČ žehlíř nebo žehlič. Pro žehlící ženy oba slovníky uvádějí pouze variantu žehlířka; žehlička je jenom stroj. Oproti tomu žehlič – aspoň podle lístkového katalogu – může být jak stroj, tak i člověk.
👀 #TIL Monopoly wasn't invented by the Parker Brothers, nor the man they gave it credit for. In 1904, Monopoly was originally called The Landlord's Game, and was invented by a radical woman. Elizabeth Magie's original game had not one, but two sets of rules to choose from. One was called "Prosperity", where every player won money anytime another gained a property. And the game was won by everyone playing only when the person with the least doubled their resources. A game of collaboration and social good. The second set of rules was called "Monopoly", where players succeeded by taking properties and rent from those with less luck rolling the dice. The winner was the person who used their power to eliminate everyone else. Magie's mission was to teach us how different we feel when playing Prosperity vs Monopoly, hoping that it would one day change national policies. When the Parker Bros adopted the game, they erased the "Prosperity" rules and celebrated "Monopoly". #ElizabethMagie #Monopoly #Landlord HT Tumblr.com/soberscientistlife
Před rokem jsem synovi k narozeninám háčkovala první hračku. Když jsem spolu s přízí objednávala kilový balík náplně, bylo mi jasné, že je zbytečně velký, ale menší zrovna nenabízeli.
Teď háčkuju pátou hračku, o dost větší, než byla ta první, a konečně mám pocit, že se pytel s náplní vejde do krabice, kterou jsem si na něj vyhradila. Tak jsem ho optimisticky zvážila a má 934 gramů.
Na Mixitu nějak plíživě zvedají limit pro zasílání zdarma, už to je 1499. Což jsem zjistila tak, že jsem tam naklikala osm krabic (víc jsem snad nikdy nekupovala) a ono mi to napsalo, že na poštovné zdarma mi chybí ještě pět korun.
Celých pět korun!
Přece nebudu kvůli pár korunám kupovat něco navíc, co nechci. Ale průzkumem jsem zjistila, že přísada „minisušenky“ je o tři koruny dražší než čokoládové hobliny, tak jsem lehce upravila složení jedné kaše, co beru ve dvou kusech, a už to vychází.
Nechci vidět, jak by takové ladění vypadalo, kdybych do toho řešila ještě kalorické tabulky. 😀
Sámoška u nás v práce má plné regály oplatek, většinou plněných a polévaných oslazeným palmovým olejem, ale pořádnou sušenku aby pohledal. Už ani esíčka nemají, ani Clubky, aspoň že ještě vedou jedny sušenky typu klasických bebe.
Dneska měli pár nových druhů, a dokonce jedny máslové! S velkým nápisem No added sugar! Jo, kromě másla je tam palmáč a umělé sladidlo. Stejně jsem je zkusila. Jo, jsou hnusné. Jdu si upéct vlastní.
In the old #ASCII days, you could change a letter between upper and lower case by XORing its character code with 0x20. Of course, if you tried this with anything that wasn't a letter, you'd get nonsense results.
If you try that with #Unicode code points, it sometimes works, and sometimes doesn't. But Unicode can deliver much more impressive nonsense when it doesn't.
A fun example I just found: the "lower-case" version of CAR is NO PEDESTRIANS.
A man (30s?) is shepherding four small humans (3?) in fairy costumes down the street. It's starting to rain, and he's trying to huddle them all under a pink unicorn umbrella, but they're having none of it. Nothing's gonna dampen their sparkle!
In a cafe: A server (20s?) asks a woman (50s?) in a red hat if she's ready to order. Red Hat Woman: "Definitely! I'm hungry enough to eat the arse out of an elephant!" Server (Sighing tragically): "Sorry, we sold out this morning." Red Hat Woman: "Damn! How about a coffee then?"
Three post-apocalyptic punks (late teens?) in vintage leather and top hats decorated in found objects walk into a bubble tea cafe. Two of them order milk tea. One goes for lychee. They huddle up, chatting and laughing around a tiny table.
A man (70s) is talking to a friend: "Interesting fact! Pink Floyd used to travel with all the gear to do a gig anywhere." He smiles dreamily. "Imagine that. It's 1975 and you see them doing a gig on the side of the road. It'd be magic. Just... magic."
In a cafe: A woman (80s?) offers to show some small humans (2 & 4?) how to make pirate hats while their mum feeds their new sister. She soon has them folding paper, picking pirate names and going ARGHH. She says: "I was a school teacher for 40 years. You never lose it!"
Any typos spotted in this post are trying to make a pirate hat. Their pirate name is Captain Umlaut Ampersand, Scourge of the Qwerty Keyboard. (ARGHHH)
I watch the little creatures around my house. They don't seem to care where the world is heading.
The blackbird is tweeting tirelessly, as if it's never heard about X. The squirrel is looking for its bitcoin wallet, buried somewhere in the back #yard. The ants are teaching a chatbot to read pheromones.
I shake my head and get my gardening tools out before the day gets too hot.
Chick Enheart
in reply to idle • • •idle likes this.
idle
in reply to Chick Enheart • •