Dítě si v kuchařské knize vybralo cukroví, které chce letos upéct. Takže: nemáte někdo tip, kde koupit kandované višně? V obvyklých obchodech je nenacházím a objednávat z náhodného výskytu na Googlu si úplně netroufám.
Máme je v Lidlu. Je to ta samá krabička jako na fotce, jen s cherry. Hledej je někde mezi akčními regály. Ale ne aktuální, ale doprodejové. Objevily se cca dva tři týdny zpátky a to se pak posouvá "dozadu".
Firemní meeting, 9.00: Bezpečnost! Musíme navyšovat bezpečnost, i za cenu určitého nepohodlí.
Firemní meeting, 11.00: AI agenti! Musíme navyšovat efektivitu. Koukněte, takhle tam nahraju log, najde kde je problém a rovnou navrhne řešení. Stačí to pod adminem zkopírovat do příkazový řádky.
K natočení role toaletního papíru ode zdi či ke zdi už se diskutovalo až až, ale je nějaký konsenzus ohledně těch velkých rolí, co visí bokem? Má papír viset po levé straně, nebo pravé? #ocáskysaméocásky
Zde by se mohlo zdát, že je umístění převážně náhodné. Ovšem naše Redakce Zcela Ověřených zpráv zjistila, že na umístění mají vliv Coriolisovy síly, takže na severní polokouli převážně vpravo a na jižní převážně vlevo
Ano, tušíš správně: Na rovníku je pak umístění opravdu náhodné
Já jsem totiž včera otočila roli papíru u nás v práci a ona se dneska vrátila zpátky. Takže buď tu máme Coriolisovu anomálii, nebo tu působí ještě nějaké další faktory.
@pavel U nás v práci se do té velké krabice umím vloupat jen já a Léňa. Ostatní mají smůlu, poněvadž klíček se ztratil. Toaleťák umísťuju zcela náhodně. Jednou po směru, podruhé proti. Prostě podle nálady. Doufám, že ti tento poznatek ve tvém výzkumu bude k něčemu platný. (Sběr dat.)
Právě byl vyhlášený nový ročník literární soutěže Vidoucí, a já se zase hlásím do poroty.
Píšete fantastiku? Chtěli byste si zkusit, co vám na vaše dílo řeknou cizí lidé? Tady máte možnost. Termín je před koncem prosince, to ještě stihnete i napsat novou povídku nebo dopsat rozdělanou.
Okamžitě mě napadla vysočina. Samozřejmě to není obec, ale toponymum ano. Pak je tu [vustr] – omáčka, kterou Češi neumí vyslovit. A pak nějaké sýry. Gouda zazněla, ale určitě i eidam, gorgonzola či rokfór (obce Edam, Gorgonzola, Roquefort). U Emmentalu nevím, jestli je to i přímo obec, nebo jen údolí. Ale je pravda, že to už nejsou české názvy.
@Razemix @rholas No pak jsou tu výrobky pojmenované po místech, ale nevím, jestli zlidověly natolik, jako třeba ta Šumava - třeba sýr Lipno atd. Ale tam asi nefunguje univerzálně říct, že "zlevnili Lipno, tak to beru" - to bych spíš čekal ubytování 😉
Vyrábím tu proti dešti velkou mísu Budapešti. Aby to však za to stálo - dva tvarohy už jsou málo. Snad mě štěstí nepozbyde a trochu tam na mě zbyde... 🤤 #zasezerou #mikropoezie
I suspect that this may be of interest to a certain cross section of the denizens of the Fediverse: “Knit Hello” is a typeface for hand knitting. It’s both a typeface and way to make knitting patterns.
Kdyby někoho zajímalo, co jsem to tu o víkendu blábolila, tak jsem byla na kurzu "Zpracování lnu". Bylo to super, hlavně to, jak člověk na celý víkend vypnul hlavu a věnoval se jen těm ručním pracem.
Příst jsme se učili na ovčí vlně a pak si zkusili i len, každé se chová jinak. Nemůžu říct, že bych to teď uměla, ale pokrok tam rozhodně byl. A baví mě to.
Naopak tkaní je v základu nezákeřné (když člověku někdo napnul osnovu a tak), ale proniknout do vzorů už by taky bylo na delší studium.
Přípravu surových vláken jsme si jen tak oťukali, ale je to věc, kterou si chci někdy zkusit víc. Vypěstovat kloudný len prý není úplně lehké, možná se nejdřív zkusím vrhnout do kopřiv (obrazně!), ty jsou podobné, mají menší výtěžnost, ale aspoň odpadá pěstování.
Takže prosímvás s apokalypsou ještě chvilku počkejte, než budu umět něco užitečného, jo?
Australian software engineer Sarah Spencer hacked a 1980's knitting machine to create "Stargazing: a knitted tapestry" to show the universe in a unique way. 🇦🇺
Sarah explains, “By using a floppy drive emulator written in Python and a web interface, I can send an image to the Raspberry Pi over the network, preview it in a knitting grid, and tell it to send the knitting pattern to the knitting machine via the floppy drive port ...
Někdy začátkem léta jsem během procházky vzdálenějším koncem sídliště našla na zemi spadané zelené lískové oříšky. Taková škoda, počasí jim asi nepřálo, říkala jsem si. Ale taky: My tu máme lísku! Musím se přijít podívat později, jestli na ní něco přece jen nedozraje.
A pak už jsem ji nenašla. Pamatovala jsem si, za kterou autobusovou zastávkou strom stál, obešla jsem ji několikrát dokola, a nebyl tam. Nejsem botanik, ale když jsem vyloučila všechny lípy, javory a jehličnany, žádný kandidát už mi nezbyl.
Až po několikáté marné a pochybnostmi zmítané návštěvě mě napadla nová teorie. Popošla jsem tak o padesát metrů dál, rozhlédla se – a líska se našla. Oni mi přestěhovali zastávku!
Teď někdy vychází antologie Uvař raka, která vznikla z experimentu: autoři nafasovali různé bizarní názvy a na ty měli vytvořit krátké sci-fi povídky. Do knihy se poskládalo asi padesát textů, což je tak moc, že se našlo místo i pro jeden můj.
Řeším situaci, kdy mi pomocný software na určitém souboru padá či nepracuje správně. Vím, že už jsem to někdy řešila, ale už si nepamatuju, jak to dopadlo. Zkouším redukovat, různé varianty, nakonec najdu workaround. Uf, netrvalo to až tak dlouho.
Moment, ještě bych si to měla zapsat do poznámek, ať to nehledám příště. Nalistuju příslušnou sekci poznámek. Tentýž workaround jsem si tam zapsala už letos v březnu.
@logout (A když už to mám mít v počítači a ne v notýsku, pak se mi jeví jako slušné řešení i dobře formátovaný dokument s proklikávacím obsahem... nejsem ptáče, abych konzumoval rozmělněné informace. Ani od vlastního modela.)
@ozzelot nejde vůbec o rozmělnění nebo nerozmělnění, ale o to, že klikacího dokumentu se nezeptám "hele, neřešili jsme už někdy spolu něco jako..."
vím to, například na blogu mám 3899 článků a jestli jsem o něčem konkrétním někdy už psal obvykle zjistím až když už mám půlku na stejné téma hotovou. takový grep holt hledá slova a ne význam...
Syn si u mě vyžádal uháčkovat „nějakého brainrota“. Pokud vaše děti taky objevily italský brainrot, možná tušíte, pokud ne, o nic nepřicházíte. Tady je Ballerina Cappuccina.
Já jim jenom závidím, že jejich brainrot je všude v plyšový podobě, a kde byl sakra náš Big Chungus?! Já chci plyšovýho Čunguse a chci ho před šesti lety!
Nebo bych si mohl hrát písně knížete pornofolku na své mocné uprdele či nástroje klávesové... 😁 Taky pěkná aktivita, zcela autonomní. (Mezi sousedy nemám nižádné děti, takže též přijatelná.)
Zboží jsem objednala v úterý, ve středu to kdesi v Rakousku naskladnili a dneska to kurýr přivezl. Ráno mi napsali hodinové rozmezí, kdy bude doručovat, a opravdu přijel pár minut po jeho začátku. Ani nevadilo, že u zásilky nebylo telefonní číslo, kurýr normálně zazvonil na zvonek a potvrzovací kód mi přišel e-mailem. Takže body pro DPD. Předpokládám, že to je naposledy, kdy to proběhlo takhle hladce.
Není to ani rok, co jsem si nechávala posílat balíček ze zahraničí a zaříkala se, že už to nebudu dělat.
Mám krátkou paměť. Takže mi zase něco vezou, a zase hrozí, že nebudu doma. Tentokrát to bude DPD, uvidíme, jak si povede v porovnání s loňským zážitkem s UPS.
(Aspoň že to je jen v rámci střední Evropy. Pro příběhy exotičtějších zásilek si můžete u sousedů naladit #balikzkoreje ).
ÁÁÁÁ ono to fakt asi jde jen pro US adresy. Ale to se člověk nikde nedozví. To mám za to, že jsem si chtěla něco koupit. Už nikdy víc. Stěhuju se na farmu a budu si tam pěstovat mrkvičku a bídně zhynu hlady, ale bez stresu.
Není to ani rok, co jsem si nechávala posílat balíček ze zahraničí a zaříkala se, že už to nebudu dělat.
Mám krátkou paměť. Takže mi zase něco vezou, a zase hrozí, že nebudu doma. Tentokrát to bude DPD, uvidíme, jak si povede v porovnání s loňským zážitkem s UPS.
(Aspoň že to je jen v rámci střední Evropy. Pro příběhy exotičtějších zásilek si můžete u sousedů naladit #balikzkoreje ).
Knihu jsem vytáhla z knihobudky a asi tam půjde zase zpátky. Doktora v seriálové podobě celkem můžu, v knižní jsem ho zatím nezkoušela. Kdybych po něm šla cíleně, nebylo by to nejspíš v českém překladu, ale když už jsem šla kolem…
Příběh je v rámci žánru a seriálu celkem pohodová jednohubka, jako scifista bych klidně snesla detailnější práci s fantastickými prvky (např. Siluetiny schopnosti) a míň zmateného pobíhání. Spousta scén je popsaná hodně vizuálně, až bych řekla, že to bylo asi původně psané jako scénář.
Klasické špičkování mezi postavami se vyskytuje hojně, ale úplně mě nebavilo. Možná za to může i překlad, který sice většinou jakžtakž funguje, ale na pár místech zakulhá a z podivné věty se dá vytušit špatně pochopený anglický originál. Tady měla asi lépe zafungovat redakce, ale to bych toho chtěla od spotřebky moc, co?
Celkově kniha neurazí, fanoušky možná i potěší, ale na druhou stranu je celkem zapomenutelná.
"Preservation is an action, not a state", píše se v knížce, kterou jsem včera dočetla. Jde o A Song for a New Day od Sarah Pinsker, což je beletrie, a mluví se tam o budově, ale tahle věta mi zarezonovala úplně jinak, připomněla mi firemní materiály o elektronickém podepisování a časových razítkách:
"Archivace musí být pojímána jako proces. O dokument je zapotřebí neustále pečovat, jednorázové uložení nestačí."
Zjevně to platí pro fyzické i elektronické věci podobně.
Náhodná vzpomínka: Když mi bylo asi patnáct, vyjeli jsme si s rodinou do Španělska k moři. Tam jsem si asi poprvé uvědomila, jak špatně snáším vedra. Když se v deset večer ochladilo na sedmadvacet, člověk teprv začal trochu fungovat.
Naše pračka přestala žrát ponožky. Vždycky, když mi při párování nějaká chybí, najdu ji v bubnu úplně nedotčenou. Myslíte, že by pračka mohla být nemocná? Není jí smutno, že nemá sušičku? Nerada bych o ni přišla, jsme na ni s celou rodinou zvyklí...
Pokud máte na pracovišti sdílenou rychlovarnou konvici, jaké jsou kolem ní provozní zvyky? Dáváte po sobě hřát vodu pro další, nebo si každý natočí a uvaří svoji?
Vždy jsem žil v situaci "každý si natočí a uvaří sám", maximálně se dělo "když jdou tři lidi na čaj, tak se do konvice dá víc vody"
Moje kamarádka žila (žije?) v kanceláři, kde měli na procesy přísného kolegu, který trval na výkladu, že musí být vždy první uvaření vody "test zařízení" , takže každé ráno museli uvařit celou konev a vylít, než mohli začít onu konev použít 😁
Tyjo, tak s testem zařízení jsem se ještě nesetkala. To je dobrá podivnost. 😀
My tady s kolegou máme právě neshodu, on vždycky brblá, když tu konvici vidí prázdnou, a mně zase přijde pitomý dávat hřát celou konvici dopředu, když nevím, kdy přijde někdo další a možná bude chtít jen jeden hrnek.
Zloběna
in reply to idle • • •idle likes this.
idle
in reply to Zloběna • •Díky, zkusím.
idle
in reply to Zloběna • •Úspěch! Díky moc za tip. (Ale dalo mi zabrat najít ten správný regál. Kdybych nešla cíleně, myslím, že bych je tam vůbec neodhalila.)