„Tohle je vlna, děti. Pochází z ovcí, a ty na naší lodi nechováme, takže si šetříme každý kousek. Z roztrhaných svetrů upleteme nové, nebo třeba čepice a šály.“
„A co ponožky?“ troufnu se zeptat.
„Taky. Ale uplést správně ponožky už umí jen stará Joža, a té nestačí přinést vlnu. Bude chtít jako odměnu i nějaké další nedostatkové zboží.“
„Kafe?“ hádám. „Cigarety?“
„Čokoládu.“
„Už zas dochází mýdlo, přihoď ho prosím do nákupu.“
Vzala jsem dvě, byly v akci a s dětmi teď máme větší spotřebu.
Když je přivezli, dala jsem jedno rovnou do koupelny a druhé do komory. Hned vedle druhého z minulého nákupu.
Nevadí. Máme teď větší spotřebu.
Syn si na aplikaci k midi klávesám našel nastavování rychlosti a momentálně si pouští Hallelujah na 1 %, což znamená, že se na další notu čeká třeba minutu.
Asi je pomalu čas na výlet do Halberstadtu.
like this
reshared this
One new word every day!
Nové slovíčko na každý den!
humour = vyhovět někomu, jakkoliv se jeho přání může jevit jako nesmyslné
„Tak co ten tvůj stroj času?“
„Nic moc. Asi to nechám napřesrok.“
„Proboha proč? Můžeš na něm dělat kdykoliv.“
Jen ukázal na stěnu, kde visel útržek novin s textem: „13. listopad: Blahoš Ovesný představil první prototyp stroje času.“
„A víš, že funkční prototyp můžeš představit úplně kdykoliv? Třeba předloni?“
„A bylo předloni něco?“
Vidím, že je to marné. Zfalšovat novinový článek byla hračka, ale na motivaci budu muset ještě zapracovat.
Stýská se mi po domově.
„Přihlášku sis podala, tak teď trochu zaber,“ opakuju unaveně dceři nad úlohami k přijímačkám. Pak se slituju a aspoň jí najdu v tabulkách magickou kapacitu sušených žab. Jo, měla už by to dávno umět sama, ale mám jen jedny nervy. Navíc to v praxi stejně nebude potřebovat: sušené žáby jsou už léta překonané, jen těm čarodějnicím, co učí už pět set let dokola totéž, to ještě asi nikdo neřekl.
Ozzelot reshared this.
„Letos uděláme jen pár druhů.“
„Mně stačí rohlíčky a rumové kuličky.“
„A linecké.“
„To klidně vynech.“
„Nemůžeš vynechat linecké, to je tradice.“
„Perníčky taky.“
„Víte co? Tak si holt upečeme každý svoje.“
Pekli celý víkend a trouba se nezastavila. Něco se hned ztratilo, ale i tak na Štědrý den zbylo hodně. Poslední zásoby dojedly návštěvy v únoru.
Přesně podle tradice.
Hlediště se pomalu zaplňuje.
„Copak to máš za košili? Svatební?“
„Haha. Ne, ta je po prastrýci. Prapra.“
„Vypadá celkem zachovale.“
„On se věnoval alchymii. Hledal elixír věčnosti.“
„A v něm tu košili vymáchal?“
„Možná. Pamatuješ minule? Jak jsme byli na Wagnerovi?“
„Jasně.“
„Tak tam jsem ji měl taky. A chvílemi mi to jako věčnost připadalo.“
„Tohle triko si na sebe chceš vzít do divadla?“
„Nó. Dyť je to jenom představení pro školy, žádný Národní.“
„Ale i tak. Tady máš pěknou blůzu, vem si tu.“
Protočené oči. „Krajky? To je úplný minulý století.“
„Ale sluší ti.“
„Hm. Počkej, sjedu to radši žehličkou.“
To bylo až podezřele snadné.
„Mami! Ono se mi to připálilo! Vezmu si to triko, jo?“
Právě jsem strávila půlku večera posloucháním desítek nahrávek jedné písně, kterou zpíváme ve sboru.
Primárně jsem hledala stejné aranžmá a kvalitní provedení, abych si to s ním mohla procvičit. Ale nejmilejší mi stejně byly takové ty „v naší lize“, ve kterých slyším úplně stejné nedostatky, s jakými bojujeme taky.
Zajímavé, to slyším prvně. 😀 Ale něco na tom je, z něčeho ten specifický zvuk vycházet musí.
@Chick Enheart
Je to tak. Ten zvuk je nezaměnitelný. :o) A když si člověk pustí nějaký černošský sbor zpívající spirituály a gospely a zaměří se na to, fakt to tam je. :o)
like this
Pamatujete ještě Chucka Norrise? To je ten pán, co umí najít odkazy, které jsou ve výsledcích hledání na straně dvě.
I na webech s nekonečným rolováním.
A door at a Swedish #library was accidentally left open — 446 people came in, borrowed 245 books. Every single one was returned:
zmescience.com/other/offbeat-o…
"They say a reader does not steal and a thief does not read. In the city of #Gothenburg, Sweden, that's definitely true."
A door at a Swedish library was accidentally left open — 446 people came in, borrowed 245 books. Every single one was returned
They say a reader does not steal and a thief does not read. In the city of Gothenburg, Sweden, that's definitely true.Mihai Andrei (ZME Science)
#listopiš
Kdo a kde sděluje slova na další den? Vždycky vidím jen povídky, zadání ne. Nebo jsem slepý.
Díky.
A už to mám: listopis.cz/
One new word every day!
Nové slovíčko na každý den!
meretricious = křiklavý, kýčovitý, umělý, vulgární
Tu noc spala špatně. Točila se jí hlava, bylo jí zle od žaludku, třásla se zimou. V horečném polospánku si broukala pořád stejný úryvek melodie. Když nad ránem konečně usnula, kdosi s ní hned třásl:
„Haló, paní! Slezte z toho kolotoče, nebo si kupte lístek.“
EDIT: VYŘEŠENO! PES MÁ HLÍDÁNÍ
HLÍDÁNÍ PRO PSA
Hledám hlídání pro psa od 22.11 do 7.12
Pes: Zlatý Retrívr, přátelský, ale moc se nesnese s jinými psy 🥺
Psa dokážu přivézt i odvézt, krmení je samozřejmostí.
Nabízím odměnu finanční, programování, marketing či business konzultace (a nebo mix všeho dohromady).
Boost potěší, odpověď s nabídkou potěší ještě více!
#hlidanipropsa
reshared this
One new word every day!
Nové slovíčko na každý den!
to squeal = napráskat, naprášit, žalovat
One new word every day!
Nové slovíčko na každý den!
sullen = zasmušilý, mrzutý, neblahý
„Ty tady kouříš? Mně se zdá, že tu něco čoudí.“
„Ale ne, babi, vapuju. To není zdaleka takový. Hele, voní po vanilce.“
„Připálený vanilce.“
„Kdepak. V tom ani nic nehoří, jen–“
„Tak kde se tu bere ten kouř?“
„Babi, to je jenom pára.“
„Z trouby!“
„Můj koláč!“
like this
One new word every day!
Nové slovíčko na každý den!
incontestably = nesporně, nepopiratelně
S pivem v ruce koukám, kam bych zasedl. U stolku v rohu sedí povědomý zjev, hubená bába s propadlými tvářemi. Než jsem vycouval, už na mě mává, ať si přisednu.
„Pracovně?“ ptám se opatrně.
„Ale ne, já už to nedělám,“ gestikuluje, div si nerozlije poloprázdný půllitr.
Trochu se mi ulevilo.
„Vzal to po mně mladší kolega, tak si užívám a doufám, že ho ještě chvíli neuvidím. Co ty?“
„Jen jedno rychlý po šichtě. Z toho foukání mi vyschlo v krku.“
Dopíjím a radši mizím, jeden nikdy neví, kdy se jí po té kose zastýskne. Fakt ji jen tak pověsila na skobu? Taky bych flétnu občas zahodil, kdyby to po mně někdo vzal.
Venku už se šeří a mezi popelnicemi pobíhají potkani. Hádám, že se sem brzy vrátím. Ale bude to pracovně.
Fantasy celkem čtu, i když se asi častěji kloním ke sci-fi. 😀 Ale holt je toho hodně, všechno se stíhat nedá.
@🗣️ Sonja Storyteller ✍️
"Ani mi nevadí, že nos jak skobičku máš..."
... No, Franto, chtělo by to něco jinýho.
"... Ale ona má fakt nos jako skobičku. Proto jí mám tolik rád a tuhle písničku chtěl bych jí, lásce, dát!"
No jo, jenže mně se to blbě vyslovuje! Nešla by třeba bambulka?
#listopiš 4 – Asfalt
Utábořili se na mýtině. Z potůčku doplnili čutory, malé ohniště pečlivě obložili kameny. Večeře ze zásob, odrhovačky s otlučenou kytarou a spát.
Ráno zase vyrazí dál, po asfaltce pomalu zarůstající trávou.
Možná je sobota. Možná neděle. Nezáleží na tom. Několik let neviděli města ani kalendáře. Už nikdy nebude pondělí.
Piškvor🇨🇿 🇺🇦 reshared this.
#listopiš 3 – Formule
„Hele, děda Vaněk. Kam jedete s tou formulí?“ pokřikovali kluci na muže v zachovalém favoritu.
„Do lesa, jako vždycky,“ zamával jim vesele.
Teprve, když jim zmizel z dohledu, dovolil si nespokojené zamlaskání. Ve vsi si pořád ještě nevšimli, že ho vídají jen jednou ročně a že moc nestárne, ale model auta začínal vzbuzovat pozornost. Teď aby vymýšlel, do čeho svůj stroj času zabudovat tentokrát.
reshared this
Vážení,
Tímto dopisem se hlásím na pozici pracovníka v pit stopu.
Právě jsem úspěšně přezul vlastní auto na zimní gumy, přičemž se mi podařilo pokořit můj dosavadní osobní rekord!
Nyní zvládám gumy vyměnit pod půl hodiny, takže si myslím, že výměna gum u formule je dalším logickým krokem v mojí kariéře.
V příloze zasílám svůj životopis a šroub, který mi zůstal navíc.
Komentář k #listopiš (od @idle ) - 250 slov je podstatně víc, než 500 znaků, sice můžete vláknit, ale mě to přijde hezké v jediném tůtu. Třeba já dnes budu na 250 slov asi zkracovat, protože ten nápad není úplně mikro ... a nerad bych měl neoprávněnou výhodu...
Nemusíte si k nám na f.cz #fcz hned stěhovat účet. Můžete si nechat účet tam, kde máte přátele a baví vás místní timeline - ale občas potřebujete napsat jinde třeba povídku na jednu normostranu (2000 znaků) a na hlavním účtu ji jen boostnout. Přesně na to si u nás můžete založit účet...
#tipy
idle reshared this.
„…a furt mluvila o tom, že když budeme mít tak tři, čtyři, a pak oni udělají totéž…“
„To zní jako letadlo.“
„Děti.“
„Zdrhals?“
„Jo. Spočítal jsem si, že letadlo by mě vyšlo levnějc.“
„A co teda děláš teď?“
„Pilotní zkoušky.“
like this
Nikdy neletěla letadlem a tak to i zůstane, dokud nebudou pravidla pro přepravu jehlic jasně daná. Na dovolenou může jet vlakem na Šumavu a večer plést u krbu pár ponožek s pořadovým číslem sto padesát šest. Až jich bude dvě stě, vyfotí je a vydraží na záchranu velryb.
idle reshared this.
#listopiš 1 – Nedokonalý
„První téma nám, koukám, vyšlo pěkně.“
„Tobě se jako líbí?“
„Přijde mi takové symbolické. Podporuje myšlenku, že je lepší zkusit aspoň něco, než snít o ideálu a nenapsat nic.“
„A dál? Nechceš tam jen plácnout tenhle dialog, že ne?“
„No… a máš něco lepšího? Hele, už je skoro deset.“
„Zítra je taky den.“
„Víš, jak to dopadlo loni?“
„No jo.“
„Tak posílám.“
Nikolas Nový náramně nudí neteř Noru neuskutečnitelnými, nedokonalými nápady.
Například nasadit nepasující nárazník na nejnovějšího Nissana nedopadlo. Nikdy nevyšlo nevidomému navrátit nadání nakoukat nejnovějšího Nolana. Neviděl nic!
Nyní Nikolase napadlo naostřit nůž. Naučit Noru nařezat nádivku na nudličky. Nora nic nařezávat nechce. Nauku nedokončila. Nechtíc netrefila nádivku, nýbrž nohu. "Nemocnice nepočká!", naříká naprosto nepoučitelný Nikolas.
Naštěstí nic nevymýšlí.
#listopiš 1️⃣
idle likes this.
reshared this
Zahajujeme Listopiš 2023! Téma pro dnešní den je "nedokonalý".
Napište mikropovídku inspirovanou dnešním slovem a přidejte hashtag #listopiš.
Témata na další dny najdete na listopis.cz/
like this
reshared this
#listopiš 30 – Prima
Vyrazili si na rozhlednu.
„To je prima,“ řekla. „Šla bych někam na jídlo.“
Příště navrhl noční procházku, ukázal jí planety a souhvězdí.
„To je prima,“ usmála se. „Posvítil bys mi na cestu?“
Zkusil to jinak. Složil jí písničku.
Tentokrát byla zmatená. „Vždyť je to pořád jeden tón.“
„To je prima,“ vysvětlil. Nepochopila.
Když mi řekl, že se rozešli, dala se na to říct jen jedna věc.
(Toto je poslední příspěvek do loňského Listopiše. Zítra začíná nový ročník. Přidáte se? Témata jsou na listopis.cz.)
like this
Jouko Lahti 🇫🇮🇺🇦🇮🇱 reshared this.
like this
Chick Enheart
in reply to idle • • •idle likes this.