Sbor: *zazpívá strašlivě falešně*
Sbormistryně: „Tohle bych chtěla slyšet ještě jednou.“
To jí to jako jednou nestačilo?
Hlad likes this.
„Protože mně padly dvě šestky a dvojka, tak už jsem skoro v cílovým domečku.“
Máme doma portrét Rimmera v jinošských letech.
like this
Pokus se skrýváním obsahu:
Reveal/hide
Friendica nemá content warning, ale měla by podporovat spoiler tag. Jak to vypadá zvenku?
#listopiš 17 – Chalupa
„Celý ten koncept ježdění na chalupu jsem nějak nepochopil,“ řekl šnek.
like this
#listopiš 16 – Proton
„Vážení cestující, vítejte na palubě letounu EasySpace. Rádi bychom vás upozornili, že z důvodu interference s protonovými motory není možné během startu používat elektroniku.
Přejeme příjemný let a děkujeme, že jste se rozhodli cestovat právě s námi.“
„Vážení cestující, vítejte na palubě letounu EasySpace. Rádi bychom vás upozornili, že z důvodu interference s protonovými motory není možné během startu používat elektroniku.
Přejeme příjemný let a děkujeme, že jste se rozhodli cestovat právě s námi.“
Ideální čas na masala chai.
Hlad likes this.
#listopiš, den 15. – Karty
„Karta první: Budoucnost. Druhá: Důvěra. To je dobrý začátek, hvězdy budou dnes sdílné. Podívejme se na třetí–“
„Bohatství,“ přerušil ji. „Ale co dělá tady?“
„Vyznáte se také v kartách, pane?“
„Jen v některých. Tuhle zrovna poznám, je to moje kreditka.“
„Karta první: Budoucnost. Druhá: Důvěra. To je dobrý začátek, hvězdy budou dnes sdílné. Podívejme se na třetí–“
„Bohatství,“ přerušil ji. „Ale co dělá tady?“
„Vyznáte se také v kartách, pane?“
„Jen v některých. Tuhle zrovna poznám, je to moje kreditka.“
#listopiš 14 – Upřímný
„A co že jste minule nebyla, paní Malá?“
„Ále, to záda…“ Když viděla jeho upřímný zájem, vyložila mu všechno: zdraví, trable se sousedkou i starost o vnuka.
Trpělivě poslouchal, projevil účast. Je jiný, on ji chápe.
Dneska si od něj ty hrnce fakt koupí.
„A co že jste minule nebyla, paní Malá?“
„Ále, to záda…“ Když viděla jeho upřímný zájem, vyložila mu všechno: zdraví, trable se sousedkou i starost o vnuka.
Trpělivě poslouchal, projevil účast. Je jiný, on ji chápe.
Dneska si od něj ty hrnce fakt koupí.
#listopiš, den 13. – Metro
„Pojedeme krtkem,“ vleče mě kamsi ze schodů.
„Nevěděla jsem, že tam vede tunel,“ hlesnu, pošle mi divný pohled, ale to už stojíme na podzemní křižovatce a svět kolem nás se otřásá.
Z chodby k nám vtrhne masivní stroj. Vpředu hrot, na boku silné dveře, které se právě otvírají.
Spolkne nás tma, okýnka tu nejsou – k čemu taky – a lampy taky ne. Něčeho se držím, hluk a otřesy sílí. Nejsem schopná udržet jakoukoliv myšlenku. Podlaha se nakloní a najednou je světlo. Z dveří vypadneme na čerstvou hromádku hlíny.
„Jsme tu.“
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
whoever said our sentences don’t make sense never talked to @midjourney
#listopiš, den 12. – Následek
„Tak co? Z té školy tě vyhodili, viď?“
„Hm.“
„No já jsem ti říkala, že to neprojde bez následků. Krást cizí svačiny! Ani když krásně voní.
Hlavně už to nezkoušej znovu, nebo skončíš za mřížemi a já možná taky.“
„Nojo.“
„Bacha, někdo jde. Haf!“
„Haf!“
„Tak co? Z té školy tě vyhodili, viď?“
„Hm.“
„No já jsem ti říkala, že to neprojde bez následků. Krást cizí svačiny! Ani když krásně voní.
Hlavně už to nezkoušej znovu, nebo skončíš za mřížemi a já možná taky.“
„Nojo.“
„Bacha, někdo jde. Haf!“
„Haf!“
Právě jsem odnesla do kontejneru štos svých vysokoškolských poznámek. Sice mi patnáct let nechyběly a vím, že stejné informace najdu jinde v lepší podobě, ale podvědomí i tak křičí, že zahazuju něco strašlivě cenného. Tyhle archivářské tendence jsou zlo.
@tichotlapka My právě taky. A stav bytu, ze kterého jsem to odnesla, byla jedna z hlavních motivací to vyhodit.
A spaceship landed, and an alien emerged.
"We come in peace," they said, "Take us to your librarian."
"Er... Don't you mean our leader?"
"Why? We already have leaders."
#MicroFiction #TootFic #SmallStories
"We come in peace," they said, "Take us to your librarian."
"Er... Don't you mean our leader?"
"Why? We already have leaders."
#MicroFiction #TootFic #SmallStories
idle likes this.
reshared this
was it a librarian who suggested the plot? because i think a dentist or a good mechanic would be more… believable 😀
Prosím vás, píšu sice den 11, ale dnes je patnáctého, víceméně půlka Listopiše.
Nenechte se tím rozhodit. Jak vidíte, zpoždění se toleruje, případné pozdní začátky taky. Anebo můžete hupsnout rovnou na dnešní téma.
#listopiš, den 11. – Písnička
Nikdo tu kapelu neznal.
Když spustili první kus, publikum je ani nevnímalo.
U druhé písně zpozorněli. U čtvrté si podupávali, u sedmé broukali.
Desátou jako by znali odjakživa.
„Chcete ještě jednu?“
„Jóóó!“
A nikdy už ji nepřestali poslouchat.
#listopiš, den 10. – Úkol
Cestou ven jsem v kapse našla sáček a v něm složený seznam:
- vytřídit odpad
- umýt nádobí
- vyprat prádlo
- zamést terasu
- …
Zrovna jsem procházela kolem kontejnerů, tak jsem papír hodila do modrého a sáček do žlutého.
Jeden úkol si můžu odškrtnout.
Cestou ven jsem v kapse našla sáček a v něm složený seznam:
- vytřídit odpad
- umýt nádobí
- vyprat prádlo
- zamést terasu
- …
Zrovna jsem procházela kolem kontejnerů, tak jsem papír hodila do modrého a sáček do žlutého.
Jeden úkol si můžu odškrtnout.
#listopiš, den 9. – Sen
Probudilo ho pípnutí mobilu. Vždyť je sobota, řekl si a radši se snažil si vybavit dnešní sen. Ta dívčí tvář mu něco připomínala, něco vzdáleného a dávného. Až po chvíli si uvědomil, že ji kdysi, na střední, kreslíval na okraje sešitů, na každý kus papíru.
Nikdy se mu ale nepodařilo ji zachytit tak, jak vypadala v jeho představách, až na její původní podobu úplně zapomněl.
Teď se vrátila. Zvládl by ji vystihnout lépe? Sotva.
Rezignovaně vzal do ruky mobil.
„Na objednávce už pracujeme. Vaše Výtvarné potřeby,“ svítilo tam.
Zkusí to.
Každá rodina potřebuje jednoho dojížďáka.
#moudrodne
#moudrodne
like this
#listopiš, den 8. – Smažit
„Ahoj, kdy dorazíte? Smažím vám řízky k večeři.“
„Proto právě volám, babi. Nic nechystej, pojedeme pozdě, najíme se ještě před odjezdem.“
„A než přijedete, budete zase hladoví. Pár kousků udělám. Moment.“
„Babi…“
Položí sluchátko a jde se věnovat pánvi. Asi. Zvuky se z místnosti nesou jen tlumeně, jako by nás už dělila hradba stovek hotových řízků.
#listopiš, den 7. – Svíčka
Prostírání, talíře, příbory, svíčky, všechno bylo na svých místech. Pustila hudbu a pak odříkala zaklínadlo.
Puf!
V jídelně se zjevila nasupená mužská postava.
„Už zas? Do háje, Pavlo, nemusíš dělat tuhle šarádu vždycky, když se mnou chceš povečeřet.“
Prostírání, talíře, příbory, svíčky, všechno bylo na svých místech. Pustila hudbu a pak odříkala zaklínadlo.
Puf!
V jídelně se zjevila nasupená mužská postava.
„Už zas? Do háje, Pavlo, nemusíš dělat tuhle šarádu vždycky, když se mnou chceš povečeřet.“
idle
in reply to idle • •