#listopiš 15 – Ponožky
„Tohle je vlna, děti. Pochází z ovcí, a ty na naší lodi nechováme, takže si šetříme každý kousek. Z roztrhaných svetrů upleteme nové, nebo třeba čepice a šály.“
„A co ponožky?“ troufnu se zeptat.
„Taky. Ale uplést správně ponožky už umí jen stará Joža, a té nestačí přinést vlnu. Bude chtít jako odměnu i nějaké další nedostatkové zboží.“
„Kafe?“ hádám. „Cigarety?“
„Čokoládu.“

#listopiš 14 – Větší
„Už zas dochází mýdlo, přihoď ho prosím do nákupu.“
Vzala jsem dvě, byly v akci a s dětmi teď máme větší spotřebu.
Když je přivezli, dala jsem jedno rovnou do koupelny a druhé do komory. Hned vedle druhého z minulého nákupu.
Nevadí. Máme teď větší spotřebu.

Syn si na aplikaci k midi klávesám našel nastavování rychlosti a momentálně si pouští Hallelujah na 1 %, což znamená, že se na další notu čeká třeba minutu.

Asi je pomalu čas na výlet do Halberstadtu.

en.m.wikipedia.org/wiki/As_Slo…

reshared this

#listopiš 13 – Listopad
„Tak co ten tvůj stroj času?“
„Nic moc. Asi to nechám napřesrok.“
„Proboha proč? Můžeš na něm dělat kdykoliv.“
Jen ukázal na stěnu, kde visel útržek novin s textem: „13. listopad: Blahoš Ovesný představil první prototyp stroje času.“
„A víš, že funkční prototyp můžeš představit úplně kdykoliv? Třeba předloni?“
„A bylo předloni něco?“
Vidím, že je to marné. Zfalšovat novinový článek byla hračka, ale na motivaci budu muset ještě zapracovat.
Stýská se mi po domově.

#listopiš 12 – Přihláška
„Přihlášku sis podala, tak teď trochu zaber,“ opakuju unaveně dceři nad úlohami k přijímačkám. Pak se slituju a aspoň jí najdu v tabulkách magickou kapacitu sušených žab. Jo, měla už by to dávno umět sama, ale mám jen jedny nervy. Navíc to v praxi stejně nebude potřebovat: sušené žáby jsou už léta překonané, jen těm čarodějnicím, co učí už pět set let dokola totéž, to ještě asi nikdo neřekl.

Ozzelot reshared this.

#listopiš 11 – Tradice
„Letos uděláme jen pár druhů.“
„Mně stačí rohlíčky a rumové kuličky.“
„A linecké.“
„To klidně vynech.“
„Nemůžeš vynechat linecké, to je tradice.“
„Perníčky taky.“
„Víte co? Tak si holt upečeme každý svoje.“
Pekli celý víkend a trouba se nezastavila. Něco se hned ztratilo, ale i tak na Štědrý den zbylo hodně. Poslední zásoby dojedly návštěvy v únoru.
Přesně podle tradice.

#listopiš 10 – Košile
Hlediště se pomalu zaplňuje.
„Copak to máš za košili? Svatební?“
„Haha. Ne, ta je po prastrýci. Prapra.“
„Vypadá celkem zachovale.“
„On se věnoval alchymii. Hledal elixír věčnosti.“
„A v něm tu košili vymáchal?“
„Možná. Pamatuješ minule? Jak jsme byli na Wagnerovi?“
„Jasně.“
„Tak tam jsem ji měl taky. A chvílemi mi to jako věčnost připadalo.“

#listopiš 9 – Žehlit
„Tohle triko si na sebe chceš vzít do divadla?“
„Nó. Dyť je to jenom představení pro školy, žádný Národní.“
„Ale i tak. Tady máš pěknou blůzu, vem si tu.“
Protočené oči. „Krajky? To je úplný minulý století.“
„Ale sluší ti.“
„Hm. Počkej, sjedu to radši žehličkou.“
To bylo až podezřele snadné.
„Mami! Ono se mi to připálilo! Vezmu si to triko, jo?“

Právě jsem strávila půlku večera posloucháním desítek nahrávek jedné písně, kterou zpíváme ve sboru.

Primárně jsem hledala stejné aranžmá a kvalitní provedení, abych si to s ním mohla procvičit. Ale nejmilejší mi stejně byly takové ty „v naší lize“, ve kterých slyším úplně stejné nedostatky, s jakými bojujeme taky.

idle reshared this.

A door at a Swedish #library was accidentally left open — 446 people came in, borrowed 245 books. Every single one was returned:
zmescience.com/other/offbeat-o…

"They say a reader does not steal and a thief does not read. In the city of #Gothenburg, Sweden, that's definitely true."

idle reshared this.

idle reshared this.

#listopiš
Kdo a kde sděluje slova na další den? Vždycky vidím jen povídky, zadání ne. Nebo jsem slepý.
Díky.

A už to mám: listopis.cz/

This entry was edited (Thursday, November 9, 2023, 5:08 AM)

idle reshared this.