Is that a touch screen? Looking again through the video, it seems like Steve manages to tap or trigger the Power button somehow, taps on the Home button (presumably to wake up the screen), swipes on the screen, tries to tap a button at the top and then the blue button at the bottom on the next screen to presumably start the test print. Smart, Steve, very smart!
@martinkroul Už asi před 10–15 lety jsem četl článek o tom, že pomlčka pro tento účel je překonaná. Applovskej autocorrect má ale jasno, tak jsem se k ní zase vrátil.
@czerv Já to jako chápu. Jak jsem psal, taky se toho držím...
Ústav pro jazyk český k tomu píše:
Pro část uživatelů češtiny je přijatelná i varianta bez spojovníku email. Z praktických důvodů doporučujeme i nadále rozlišovat elektronickou poštu e-mail a nátěrovou hmotu email.
@martinkroul Já jsem se po pár letech mladického progresivismu vrátil ke spojovníku. Používám to ve všech oficiálních dokumentech, co vydám. Hlavní je, být konzistentní 😁
Jak jste jistě uhodli, jde mi o texty týkající se elektronických zpráv. Máme tady takovou debatu, tak sonduju, jak pokročil vývoj jazyka.
(Sama to píšu se spojovníkem, jak tu zmiňujete, právě kvůli rozlišení významu, ale na druhou stranu vím, že někteří píšou prostě "email" v obou významech, nebo spíš ten původní ani nepotkávají. A v angličtině už podle mě ta verze bez spojovníku převažuje, což dál ovlivňuje i češtinu.)
mně to vedlo k zamyšlení, kdy jsem vůbec naposledy to slovo použil. obvykle píšu jen že někomu napíšu. vzhledem k tomu, že aktivně používám asi deset různých kanálů, přijde mi naprosto irelevantní zmiňovat který z nich se chystám použít (často sám do poslední chvíle nevim)
V češtině je email bez spojovníku podle mě v pohodě, i když jsem se setkal s tím, že se to považuje za nespisovné. V angličtině je to podle mě problematičtější, protože pokud někdo to slovo nezná, tak ve variantě bez spojovníku nemá šanci uhodnout, jak se to má vyslovovat.
No tak angličtina má x pravidel pro výslovnost, ale je tam spousta výjimek. U e na začátku slova je to ale myslím vždycky /i/, /ᵻ/ nebo /ɛ/ (pokud to není /ɒ/ jako třeba entourage nebo entrepreneur) ale prostě krátká samohláska. S těmi slovy stejného významu je to pravda (i když tohle ještě žádný jazyk nezastavilo ve vytváření homonym).
Nezastavilo, ale brzdit to může, zejména, když existuje jiná varianta. A právě proto bych se v diskusi o aktuálním vývoji radši na paralely z jiných jazyků úplně nespolíhala a sledovala to separátně.
Ptám se na celosvětové použití. Asi bych nás z toho nevylučoval. Také raději používám starosvětsky spojovník, nicméně dost často bývám líný, a tak ho vynechám 😀
Email v češtině znamená druh nátěru, a v poslední době i elektronickou poštu. Ten druhý význam se dá odlišit použitím spojovníku. V angličtině to slovo znamená jen elektronickou poštu, takže použití spojovníku není na rozlišení významu podstatné.
Proto si myslím, že rozložení variant se spojovníkem a bez něj se může v těchto dvou jazycích vyvíjet různě. Situaci v jiných jazycích si hodnotit netroufám, ale můžou tam být jiné pastičky.
Čili i když se hlavní význam slov v obou jazycích (a nejspíš většině jazyků) shoduje, ještě to neznamená, že se s nimi bude všude zacházet stejně.
e-mail zemřel někdy v nultých letech, budiž mu Velký Bajtový Kyblík V Cloudu lehký.
(Angličtina to měla bez spojovníku Vždycky - teda od doby, kdy se do internetu připojila širší veřejnost - protože nátěr odlišuje tím, že pro něj má jiné slovo, "enamel")
Já jsem co se tohoto vývoje týče, stále velmi konzervativní. Držím se zásady, že cokoliv elektronického píšu jako „e-*“, tedy e-mail, e-shop, e-doklad, apod.
Úkol zní jasně: zkontrolovat, že si obě verze dokumentu odpovídají, ale nečíst to a v žádném případě se nezamýšlet, jak by se to dalo napsat nebo uspořádat líp.
Hm.
To nejde.
Snažím se, ale fakt to nejde. Zase jsem se začetla a…
Ne, přestaň. Na to teď není čas.
Si jenom napíšu poznámku.
Kašli na to. BUDE V TOM JEŠTĚ VĚTŠÍ BORDEL. Pokračuj v kontrole.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please go to the original post.
Kamarádi, na začátek srpna hledáme chatičku (hlavně ne kemp) na max týden na dovolenou. Měla by být dostupná vlakem z Prahy a v okolí mít vyžití pro děti - koupaliště, hřiště, courání, muzea a pod. Nechceme žádný luxus, spíš na přespání, abychom pak mohli přes den pobývat venku. Za tipy vás pak v létě odměním fotkama, abyste se mohli inspirovat na příští rok! (foto ilustrační)
Koupaliště – nějaká tůň tam někde bude. Hřiště – bojovka bude: Hlídej, jestli nejde hajnej! Courání – přírodou ideální. Muzea – muzeum uranu, muzeum uhlí… něco tam v okolí určitě bude.
@Jann @Sandruska93 Něco jako : Do rodinné kroniky se tato dovolená zapsala jako : Rok, kdy nás nezodpovědná matka nechala zavřít do obecní šatlavy, honil nás hajnej a podstoupili jsme chirurgický zákrok - odstraňování broků z našich mrňavých zadečků... Na něco jsem zapomněla? 😂
Zažij opravdové kempování a objev ta nejkrásnější místa pro noci pod hvězdami. Užij si přírodu bez lidí. Se stanem či karavanem. Bez obav z pokut za nelegální kempování na divoko.
@jk Nic vhodného jsem tam zatím nenašla. Buď je to daleko ode všeho, nebo se tam nedá dostat vlakem, busem, nebo je to obsazené. Tím že nemáme auto, jsme dost limitovaní. A vzpomněli jsme si pozdě. To se fakt musí řešit snad už na podzim předcházejícího roku, aby měl clověk jistotu, že sežene něco pěkného.
třeba se něco příhodného uvolní. Rezervaci občas někdo zruší. Chce to furt sledovat, případně zkontaktovat majitele. Dá se lecos domluvit 😉 Držím palce 🤞
Proč jsou větrníky (ty zákusky) tak pitomě dávkované?
Klasická velikost je obří, to mám problém sníst na posezení.
Teď jsem zkusila minivětrník. Tak třetinový (kdoví jestli), za víc než poloviční cenu oproti velkému. A ono je to zase málo! A při takhle nastavené ceně si přece nebudu kupovat dva.
Je no. Když se to stalo u nás ve škole, byla jsem nastěstí doma a brala jsem si domů o jedno dítě navíc, protože jeho mamka se z práce urvat nemohla, že jo...
Tak to je super, že to takhle šlo a že jste se nějak domluvili. U nás to zatím naštěstí problém není, ale taky to tak nebude pořád.
A doufám, že se bude naše dítě (a my) dostatečně socializovat na to, aby takovéhle záskoky šly. V obou směrech, protože doufám, že jedináček se s kamarádem taky zabaví o něco líp než sám.
Celou noc probděla. Přemítala a poslouchala občasné vzdechy z druhé strany pokoje, které jako by odpovídaly na její vlastní dech. Na lůžko neviděla, jen tušila změť stojanů, trubiček a hadiček, ale byla vděčná za společnost. Beze slova si dodávali sílu.
Když ji ráno začali chystat na operaci, konečně mohla zvednout hlavu. U druhé stěny nestálo lůžko, jen řada nachystaných přístrojů. Mladík v bílém plášti k ní jeden z nich přisunul. Když zapojil kanylu, bylo to jako podaná ruka.
Cestou na sál usínala v povědomém, povzbudivém objetí.
Mám dneska kancelář sama pro sebe, tak jsem si myslela, že tady bude klid. No, tak ne. Už stihli dorazit dva kolegové na něco se zeptat a pak chlápci na čištění klimatizace. 😀
Dolphin je zdravotní obuv určená ženám nebo větším dětem. Využívá patentovaného systému AEQUOS. Splňuje požadavky normy ISO 20347 na pracovní obuv. Tento model je dodáván ve velikostech č.
Ve vitríně se budou taky náramně vyjímat! 😅 Ale jinak já je tedy mám na doma a nedám na ně dopustit. Bez nich bych nechodila. Když jsem po směně a bolí mě nohy, tak ty pantofle jsou jediný, co mi uleví. Letos si koupím ještě jedny na ven na léto.
Já mám doma klasické zdravotní pantofle, takové ty s korkovou podrážkou. Možná si je přibalím s sebou a vyzkouším, co mi bude vyhovovat. (Parádu dělat nemusím.)
Já jsem loni chodila na laser na patu a tam mi fyzioterapeutka doporucila tyhle legwoody. No a laser nezabral, a ty pantofle patu taky nevyléčily, ale když chodím v nich, aspoň nebolí. Jakože maj fakt měkkej došlap. Ale tuhle službu by asi měly udělat jakékoliv zdravotní pantofle.
My tu máme šneky v oblibě, máme doma jednoho živého a synův kdysi nejoblíbenější plyšák (teď jich má víc) je taky šnek. Takže vykrajovátko jsem sháněla cíleně. Akorát se s ním musí opatrně, aby se mu neulomila tykadla. 😀
@Filip Hajny Zajímavý. Asi to má fakt každý jinak.
U nás, když jsem byla malá, se sušenkovité věci mimo Vánoce moc nepekly. Ve své „dospělé“ rodině ještě nemám žádné ustálené standardy a možná nikdy nebudou. 😀
S tímhle nás mladý pán v poslední době zastavoval ve dveřích, v chodbě a podobně. A vlastně nevěděl, co po nás chce, ale spokojil se třeba s odříkáním pár čísel.
Až před pár dny si zase pustil Byl jednou jeden život, a tam jsou! Krvinky policajti, co po každém vyžadují genetický kód. A jsme doma.
A to je konec detektivního kódu. Už o něm nikdo nikdy neslyšel. Škoda, takový pěkný obrat to byl…
Zloběna
in reply to idle • • •idle likes this.
Wolf70 🐺🐺🐈🐈🐇
in reply to idle • • •idle likes this.
idle
in reply to Wolf70 🐺🐺🐈🐈🐇 • •Ozzelot
in reply to idle • • •idle likes this.