Skip to main content


21:00 Central European Summer Time

esa.int/Enabling_Support/Space…

#space #ariane6 #arianespace #ariane #esa

in reply to xChaos

Z pohledu technického nadšence pro pokrok asi super, jen si říkám, že jsou to paradoxy, když na jedné straně se plánuje nějaká ta uhlíková neutralita až do takřka za mě smysl nedávájích detailů, a na straně druhé se i ekofandové nadchnou pro to, co má asi extrémní CO2 stopu, která dost možná anuluje to dobrovolné či nucené uhlíkové šetření řady lidí
in reply to mistnipobocka

centrální stupeň je na vodík, ale TPH boostery jsou celkem asi svinstvo. Ale třeba i takové lety Falconu 9 na kerosen mají stopu srovnatelnou s translantickým letem Boeingu. Kterých je řádově víc... otázkou je v tomto případě prostě měřítko, jak často se to dělá.

Blbý je, že raketa není vícenásobně použitelná, za tohle rozhodnutí je Arianespace kritizovaná hodně. Spíš než palivo v tomhle případě bude problém energetická náročnost výroby, zaoceánské přepravy, apod.

This entry was edited (2 months ago)
in reply to xChaos

Jestli je Falcon 9 jen jeden Boeing, tak to jsem čekal že to bude u rakety horší.
Ale pro mě je otázkou, nakolik redukovat v prvé řadě ty "běžné lidi" v jejich emisích a nakoli třeba tedy když už se v EU mají prosazovat ty redukce CO2 neredukovat napřed zejmena ty lidi, co létají mnohokrát ročně a třeba i v soukromých letadlech?
Zavnímal jsem k tomu dobrou námitku toho, že ty regulace jsou na vrub populace relativně chudší (týpek z vesnice co topí dřevem a občas autem zajede do města či popojede do práce ale letěl jen 2x v životě) a vynechávalí privolegované "elity" typu majitelé korporací (co jinak o ekologii kážou) nebo politici (kteří pak letí na ekosummit či do práce). Což mi fér moc nepřijde.
Možná se ty výpočty změnily, ale svého času se to počítalo tak, že můžeš být ekologický jak chceš (recyklace, jízda na kole či chůze) ale jeden let ledadlem Ti to podělá víc, než kdyby jezdil přiměřeně dlouhodobě autem ale nelétal - či už je to jinak?
O neekologickém pravidelném stěhování europarlamentu ani nemluvě.
This entry was edited (2 months ago)
in reply to mistnipobocka

@mistnipobocka Velká část hmotnosti rakety je kapalný kyslík... samotného paliva je minimum, ať už jde o kerosen, metan, nebo vodík. Boostery na TPH někdy obsahují taky hliník a hořením hliníku CO2 kupodivu nevzniká...i když přesné složení směsi pro boostery Ariane 6 neznám.

V případě běžného auta bude asi tak polovina uhlíkové stopy samotná výroba auta - protože je tam spousta oceli, hliníku, fabriky jsou poháněné převážně uhelnou elektřinou s nějakou uhlíkovou stopou, všechno se nějak přepravuje - a druhá polovina spálené palivo během samotné životnosti auta.

Samozřejmě, že u rakety ten poměr bude jiný a že tam bude extrémní energetická náročnost, ta vícenásobná použitelnost je důležitá, třeba u komponent, které se vyrábějí frézováním isogridu do hliníku je jasné, že to bude energeticky náročné, v samotném hliníku je taky utopená spousta energie, apod.

Kupodivu, ne všichni enviromentálně citliví lidé jsou nadšenci pro návrat do 18.století ke koňským potahům. Já sám hi-tech obdivuju, pouze doufám, že bude mít delší životnost, než má dnes třeba typický smartphone.

Kdyby se třeba Afrika vrátila od propanbutanových lahví na vaření k pálení dřeva, bude to zaručeně ekologická katastrofa. Stávající technologie umožňují života řádově většího množství obyvatel, než v předtechnologické éře, umožňují přelidnění. Levice i pravice mají společně strach z depopulace a tezi o přelidnění odmítají, ale člověk se vztahem k přírodě musí vidět, že antropocén prostě už zašel příliš daleko, že člověk je všudypřítomný a ty dopady jsou obrovské.

Nemám problém s tím, aby se nějaká část krajiny zabrané člověkem vrátila přírodě - ale aby si člověk současně uchoval technologii pro vypouštění raket do kosmu (i když dost možná nás čeká spíš osud starého Říma, ale doba temna ve středověku je spíš evropské trauma - Čína a Indie se vnímají jako kontinuální civilizace od starověku... oni teď prožívají ekvivalent "naší" renesance, civilizačně...)

in reply to xChaos

No tak kdybychom to měli vzít auta - raketa stejně, tak výroba toho hliníkového paliva bude taky zátěź, když už se to zmiňuje i u toho auta. Část hliníku se sice vyrábí na islandu díky termálům a vodní energii (zaplavili tam kvůli hliníkarně dost unikátní přírodní oblast přehradou na výrobu elektřiny potřebné pro tu výrobu), ale pak je ta těžba a jiné typy výroby. Za mě asi návrat ke kočárům taky není reál řešení, ale proč se tedy víc netlačí na relativně kompomisní znovuoživení atomovek? I když chápu tu nechuť, tak moc nevěřím tomu, že jen na obnovitelných zdrojích bude mít civilizace dostatečně silný poměr vyrobené energie vuči energii do výroby energie investované (tzv EROEI) , aby sama sebe utáhla jinak než v podobě slušného zchudnutí. Současná podoba té civilizace právě vyrostla na tom, že poměr EROEI byl dost výhodný (na energeticky výhodných palivech fosilních) A když se do toho navíc dá jen ta EU, tak se ji zbytek světa vysměje a technicky jí umlátí díky levnější energií.
Jen ke dřevu - CO2 to samozřejmě dělá, ale třeba známý užívá tzv. kopicování, kdy mu stromy rychle obrazí z kořenového systému, nezabije je, takže i s malým občas prořezávaným náletem je energeticky zabezpečen - ale řešení pro panelákové sídliště to samozřejmě není.
in reply to mistnipobocka

@mistnipobocka atomovky jsou fakt složité téma... technologie je to dobrá a zajímavá... ale svítit si na billboardy uranem, který ani už moc nemáme, nebo ne snadno dostupný, neumíme (a v podstatě ani nesmíme) si ho sami přepracovat, a pak žádná obec nechce na svém území úložiště odpadu... hmm. Not amused.

Když jsme u jádra a "československého snu", tak se málo mluví o tom, že elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích, která dopadla jako takový náš Three Mile Island (ale moc se o tom nemluvilo) měla po vzoru kanadských reaktorů umět zpracovávat přírodní, neobohacený uran. Takže ta snaha o autonomii, nezávislost na zahraničních dodavatelích paliva, tady tiše pod pokličkou existovala i za socialismu a RVHP... ale ta elektrárna udělala z těžké vody těžkou sodovku a zkrátka to prorezlo moc rychle.

Hliník je jiná věc, já jsem fanoušek hliníku jako energetického úložiště 😀 Chystám se přebytky ze solárů na chatě (vždycky nějaké budou, do sítě se smí posílat jen 50% Wp...) využít na tavení hliníkových plechovek a jiného šrotu do ingotů. Potřebná pícka stojí asi 6000 Kč, to mi nepřijde likvidační...

in reply to xChaos

Mi ten středověk a Řím nedá 😀 ...ono to zase takové temno nebylo, spíš je to pohled buď expost z renesance, nebo smutné vzdychy pozdně antických spisovatelů kteří vidělí pád říše a pofitovali z postavení elit.
Ale zajímavé je, že pozdní Řím běžné lidi natolik znevolnil (rolníky nuceně připoutal k jejich půdě = defakto ze původně svobodných občanů udělal nevolníky) a maximálně zdanil (náklady byokracie a vojska), že podle některých zmínek byl pro mnohé z nich příchod menších celků úlevou, protože se jim snížily daně a zvýšila míra svobody (relativně). Třeba jeden vyslanec Říma potkal u Hunských nájezdníků římského občana, který přijal Hunskou kulturu a na vyslancovu otázku proč to udělal mu bylo odpovězeno, že tam má vyšší míru osobní svobody (dobovými slovy) než ji měl v Římské říši. A vcelku pak byl středověk vcelku kulturně pestrý vzato i z toho konce, že i ten celíbát kněží původně neměla ani církev (zaveden až kolem roku 1000 a dodržován reálně až později, leckde ani dodnes) a v raném středověku ještě dojíždělo i původně tradiční mnohoženství, i když to pak zakázali.
in reply to mistnipobocka

@mistnipobocka ano, tvrdá nesvoboda v éře Říma a relativní svoboda (na většině míst, po většinu času) ve středověku je známá věc.

Takže i rozklad průmyslové a konzumní civilizace přinese nějakou míru svobody, ale musíme počítat i s tím, že některé možnosti, které máme dnes, asi naopak ztratíme. Já osobně kopu za #solarpunk, protože je to aspoň nějaké hledání budoucnosti, která by nebyla úplná zombie apocalypse.

in reply to mistnipobocka

ad stěhování europarlamentu: ano, tak o tom všichni fanoušci EU raději mlčí 😀 Ferjenčíkovi z Pirátů, jakkoliv svojí kampaní hodně věcí zvoral, je třeba přiznat zásluhu za to, že tohle téma oprášil 🙂

Strasbourg jsou takové evropské Sudety. Je to, jako kdybychom bývali nevyhnali sudetské Němce, nebo aspoň část z nich (ale díky tajnosti voleb nevíme, kteří voli Henleina a kteří sudetskou socDem, která byla celou první třetinu války součástí Benešovy exilové vlády), a dnes by v zájmu zachování národní semknutosti vícejazyčného národa parlament část roku zasedal v Karlových Varech (tak, jako tam dneska všichni zajíždějí na filmový festival).

Hmm, jestli by Strasbourg místo zasedání parlamentu neměl pořádat spíš evropský filmový festival (jako je v Cannes), kam by se všichni politici jezdili ukazovat s filmovými hvězdami... možná by to mohl být festival bloggerů a influencerů ze sociálních sítí, kdo ví 😀 Udržet tyhle pytle blech pohromadě je vždycky složité.

Proruští trollové by si měli uvědomit, že samotné Rusko je multietnická a multinárodní velmoc, kterou ta ruština pojí spíš na jazykové bázi, stejně jako Francii a její kolonie. Evropa díky té pluralitě jazyků tvoří něco jiného.

Zajímavý je osud angličtiny, která po Brexitu vlastně ani není oficiálním jazykem (nebo je? v Irsku se doopravdy moc irsky nemluví...), ale sever a střed Evropy s ní nemá problém. Jih Evropy problém s angličtinou má - fakticky, nikdo tam anglicky moc neumí, i když Španělé jsou lehce ochotnější, než Francouzi.

Samozřejmě, Evropanství bez jediného společně srozumitelného jazyka je problém. Liberální koncept národa stojí na společném jazyce, ne etnicitě, protože dobrovolné dohody musí být v nějakém jazyce.

I třeba Indii drží pohromadě angličtina, jižní národy tam budou rozumět spíš anglicky, než aby se všichni učili Hindí... historicky angličtinou minimálně jihu Evropy bývala latina, ale pochybuju, že by dnes románské národy mluvené latině rozuměly.

This entry was edited (2 months ago)
in reply to xChaos

@xChaos
Vstoupím do diskuse k těm jazykům – v ostatních tématech se vrtat nechci. Ale zaujal mě už někdy dřív postřeh, že jednání v angličtině jsou často mnohem plynulejší, když se tam nevyskytují rodilí mluvčí. Pokud je angličtina pro všechny přítomné cizí jazyk, tak jsou trochu na podobné lodi, zatímco rodilý mluvčí, i když se třeba snaží, může mít problém odhadnout, jaké jazykové prostředky jsou jeho publiku srozumitelné dobře a jaké hůř.

Pokud někteří neumějí vůbec, nebo velmi málo, tak se s tím moc nenadělá. Ale používat jazyk, ve kterém nikdo nemá zásadní výhodu, může být i motivující.
@mistnipobocka

in reply to idle

@idle k těm anglickým meetingům: v tomhle kontextu s tebou naprosto souhlasim, ale má to omezenou platnost. lidi musí být z (téměř) stejného kulturního prostředí. pokud máš na meetingu němce, itala a čecha, docela to funguje. ale hoď tam už jen rusa a jde to do kytek. v případě že se na meetingu sejde brazilec, ind, číňan a japonec, můžeš na nějakou společnou loď a plynulost zapomenout úplně

@xChaos @mistnipobocka

in reply to c4t.dr34m

@c4t.dr34m
To máš asi pravdu. Ale aspoň v tom evropském kontextu by to snad fungovat mohlo.
@xChaos @mistnipobocka
in reply to idle

@idle já v angličtině uvažuju trochu jinak než v češtině a třeba pro některá slova se mi v češtině těžko hledají ekvivalenty.

Já bych uvítal, kdyby se Evropa shodla na akceptování angličtiny, protože anglicky umím. Anglicky umím i proto, protože obrovské množství obsahu na Internetu je v angličtině. Taky si myslím, že google translate má lepší šanci při přímém překladu z angličtiny do jiných jazyků, než při překladu mezi jazyky - statisticky jsou ty jazykové modely na tohle lépe natrénované...

ale zejména Francouzi na tohle budou podle mě velmi citliví a je to jedna z překážek společné evropské identity: spousta lidí v anglicky mluvící EU vidí jakýsi klon USA a má k tomu jakousi podvědomou averzi. Kulturně začíná být velký problém třeba to, že evropská filmová tvorba začíná proti té globalizované být naprosto minoritní. EU ohledně internetového obsahu ve velkém stylu ujel vlak a myslím začíná být jasné, že dotace nejsou všechno... můžou napomoci sociálnímu smíru, protože "probublají" sociálními vrstvami snáze, než investice ("mafián" co umí čerpat dotace si od místních zedníků a truhlářů nechá postavit vilu, zatímco "podnikatel" musí splácet úvěr a v podstatě peníze na rozdávání nemá), ale v kultuře to takhle evidentně nezafungovalo. Francouzský 5.element zůstal stejně osamoceně vyčnívat, jako sovětskoruský Vlk a zajíc.. prostě už jen ty národní smysly pro humor v EU jsou specifické.

Moment, kdy by se všichni Evropani dokázali zasmát vtipu, který oni pochopí, ale průměrný Američan ne, bude znamenat, že právě vznikla evropská identita (no všichni ne... asi by se nesmála skupina, do které by se vtip trefoval, ale to už tak u vtipů bývá).

@radovan @mistnipobocka
@tymoty

in reply to xChaos

Jo, že člověk v každém jazyce myslí jinak, to je pravda. Něco ovlivní ten jazyk samotný, něco možná i vědomí, že mluvím k lidem z širšího kulturního okruhu a nemůžu si dovolit házet dejmetomu hlášky z cimrmanů.

Možná by tenhle efekt mohl i pomoct tvoření té evropské identity, když všichni už změnou jazyka děláme úkrok stranou z našich národních.

Na druhou stranu je možná škoda, že je to zrovna angličtina, protože, jak píšeš, nás to trochu váže k USA. Ale nějak mě nenapadá, jaký jiný jazyk by to měl být, pokud nemá být ničí konkrétně – leda snad latina nebo nějaký umělý, a to mi ani jedno nepřijde moc pravděpodobné. 😀

in reply to idle

@idle zrovna esperanto má v evropě celkem dobré postavení. a kdyby ne, hlasuju pro klingonštinu 😂

anyway, ta angličtina nás sice váže k americe, ale jak psal chaos — je hodně praktická protože internet. takže mi přijde jako celkem jasná volba

@xChaos @mistnipobocka @tymoty

in reply to c4t.dr34m

@radovan @idle @mistnipobocka @tymoty

Jam delonge min fascinas la fakto, ke Google translate povas uzi Esperanton kiel cellingvon kaj ke Fediverse povas agordi Esperanton kiel la lingvon de la afiŝo. Konfesu al vi, ke vi povas kompreni ĉi tiun tekston iomete unuavide, kaj samtempe ĝi ŝajnas arkaika kaj amuza... Mi neniam estis esperantisto, nek provis esti, sed mi pensas, ke ĝi estus sufiĉe. amuza. Kaj ankaŭ mi ŝatas, ke Esperanto ĉiam provokis faŝistojn kaj naciistojn...

in reply to xChaos

jasně, tohle jsem mohl čekat…

trochu mi to připomíná čtení nizozemštiny když umim německy. vypadá to trochu podobně a hrozně divně

jsem pro cokoliv, co triggeruje nácky!

@idle @mistnipobocka @tymoty

in reply to idle

@idle umělý jazyk ne.

podle mě hodně dělá chybějící společná popkultura - a ne, Eurovize ji nenahradí 🙂 spíš to jen paroduje. Všichni poslouchají americké a britské kapely... málokterá evropská kapela prorazí jako celosvětová hvězda. Všichni znají hollywoodské filmy, málokterý evropský film se stane opravdovým kultem (a teď nemluvím o fanoušcích artového filmu)

S Amerikou a jejím životním stylem se takhle podvědomě identifikuje řada lidí, kteří v té zemi nikdy ani nežili. Prostě daleko spíš pochopíme popkulturní narážky celosvětové, než nějaké místní. A ne... tohle nejde řešit dotacema a regulacema. Tu jednotnou identitu nejde nadekretovat shora. Lidi by se sami museli rozhodnout, že je to cool.

@radovan @mistnipobocka @tymoty

in reply to xChaos

pro evropu je možná angličtina dobrá v tom, že je relativně neutrální. jasně, volně nás pojí se západem, ale francouzština je jednoznačně francouzská záležitost, němčina totéž, španělština je trochu okrajová a díky vzdálenosti latam nepotřebná. angličtina se (teď už) v zásadě netýká žádného evropského státu specificky

@idle @mistnipobocka @tymoty

in reply to c4t.dr34m

Jo, od toho jsme se odpíchli na začátku, že angličtina v rámci Evropy není "ničí" a tím pádem je to neschůdnější pojítko. Jen to holt není dokonalé.
in reply to idle

@idle mám obavy, že u věcí, které se týkají kultury a politiky desítek milionů lidí můžete na „dokonalé“ zapomenout. dobré bude, když to nebude úplně na vyližprdel (což nepochybně aspoň třetina z těch lidí bude stejně rozporovat)

@xChaos @mistnipobocka @tymoty

in reply to xChaos

Jo, ta popkultura je problém. Ono to souvisí i s tím jazykem: konzumujeme popkulturu v jazyce, který známe, a zdokonalujeme se v jazyce, který nám přináší zábavu. S tímhle pohnout, to trvá nejmíň generaci. (Edit: A musí k tomu být nějaký impuls.)

Ale třeba zrovna v muzice nemám pocit, že by Evropa nějak významně zaostávala. Možná je to jenom moje bublina a moje generace, ale britský rock a severský metal rozhodně nejsou nějaké neznámé chudinky. Jak jsou na tom mladší generace ale zatím moc nevím, zeptej se za pět deset let. 😀

in reply to xChaos

@idle @radovan @mistnipobocka @tymoty Podle mě je potřeba, aby si lidé v EU angličtinu tak nějak přivlastnili. Neměli bychom imitovat americkou nebo britskou angličtinu a jejich výrazy a výslovnost specifické pro jejich prostředí, ale odpíchnout se od společného základu a přizpůsobit si jazyk našemu prostředí. Bylo by tedy potřeba, aby se angličtina více používala (vedle evropských jazyků, ne namísto), a to i v běžné komunikaci, což je ale myslím přesně ten směr, kterým se posouváme.
Unknown parent

xChaos

@tymoty @idle @radovan @VojtechHorky já bych se vrátil k myšlence "unijní angličtiny".

Mě třeba hrozně baví angličtina s francouzským přízvukem, protože je prostě... roztomilá. Spousta slov je totiž stejných, takže Francouzi vlastně nemaj důvod vyslovovat je "po svém".

Angličtina je svým způsobem kreolština, je to mix germánské gramatiky a francouzské slovní zásoby s naprosto dokonale nelogickým pravopisem, který se v některých případech odvolává na latinská slova se stejným významem, jejichž slovní základ přitom ani v anglickém ekvivalentu není přítomen!

Angličtina je nějakým způsobem "snadná" (i když ne nutně příjemná) pro všechny Evropany s výjimkou Slovanů. Přesto je hrozně paradoxní, že je třeba obvyklým dorozumívacím jazykem mezi Čechy a Poláky, protože tam je srozumitelnost jen v jednom směru (my víceméně rozumíme polštině, ale oni nám ne, a v opačném gardu to maj zase Chorvati: oni nám ano, my jim ne)

Ostrovy vzájemné srozumitelnosti evropských jazyků je strašně zajímavé téma, které by se při budování té evropské identity mělo fakt prozkoumat. Určitě musí rozumět třeba Norové Dánům - protože 90% Norů pořád používá jako spisovný jazyk dánštinu! (asi tak, jako do 19.století Slováci používali coby svůj spisovný jazyk češtinu...)

Unknown parent

xChaos
@tymoty @idle @radovan @VojtechHorky ok, tak tedy děkuji za potvrzení "sladění". prostě máme dovoleno se nějak domluvit, mezi sebou...
Unknown parent

xChaos

@tymoty ne, to je úplně špatná extrapolace.

jde o to, jestli o sobě v prvním řadě uvažuju jako o "Čechovi" nebo jako o "Evropanovi". To je ta identita - to téma nejde přeskočit. A mě přestává bavit furt donekonečna hrát to Divadlo Járy Cimrmana, které to češství nevyhnutelně představuje (v lepším případě - protože ten horší případ je alkoholismus a buranství). To je takové to "úpěli jsme pod Rakouskem Uherskem 300 let a jsme v tom úpění už vážně dobří". Pak jsme úpěli pod Hitlerem a pod Stalinem, pak chvíli jen pod vlastními komunisty, pak zase pod normalizačními komunisty. Pak jsme úpěli pod Václavem Klausem, který nějak zařídil, že celý národ si spojil jakékoliv progresivní a liberální hodnoty s předchozím komunismem... který byl v řadě oblastí ve skutečnosti zapšklý, rigidní a velmi illiberální, ale nevadilo, protože prostě stačilo ukázat prstem na někoho, že to je ten, kdo to chce nazpátek a okamžitě tomu všichni věřili.

Takže prostě se nechci dál zdokonalovat v úpění pod někým, a přijde mi, že lepší je uvažovat o sobě jako o Evropanovi, v takovém případě. Máme jistě své vlastní české mutace evropské historie, ale v zásadě si celá Evropa prošla v různých fázích tím samým: středověk, morové rány, reformace, protireformace, náboženské války, osvícenství, nacionalismus, demokratizace, industrializace, apod. Máme společnou historii, akorát liší v různých místních detailech, víceméně všichni si našli období, kdy se pokládaly za ty hodné a dobré, alespoň na místní úrovni, když se nemůžou identifikovat s totalitním a násilným obdobím hierarchicky nadřízené struktury.

Evropanství je osvobozující v tom, že ty nepříjemné epizody a situace můžeme škrtnout, nebo je musíme brát jako společné, asi se o nich musíme bavit, aby se neopakovaly... ok, ale tohle je spíš cvičení pro intelektuály.

Ta identita je prostě o tom, cítit se doma na kontinentu jako celku. S tím souvisí: domluvit se. To může být i model angličtina + 1 další evropský...

@idle @radovan @VojtechHorky

Unknown parent

xChaos

@tymoty já to už jednou zmínil, ale píšu moc tldr, tak se omlouvá:

Evropská identita vznikne, když všichni Evropani jednoznačně pochopí vtip, který bude unikat jak Amíkům, tak třeba Rusákům (u Číňanů nebo Japonců je tak trochu default, u Indů taky ani nevím, jestli mají smysl pro humor, tak dalece jsem tu kulturu nestudoval, oni se tleměj celkem furt...)

Tím myslím třeba i bez rozdílu politické orientace, že se zasmějou - myslím nějaká přirozená většina, extrémisté se nesmějou ničemu, nebo mají spíš nějaký vlastní bizarní zideologizovaný smysl pro humor (asi jako nacistické karikatury nebo Dikobraz...)

nějaký úplně normální vtip, typu kolik je Evropanů potřeba na výměnu žárovky (to bylo takové evropské téma...)

Unknown parent

xChaos

@tymoty já nic netvořím, já to prostě jen konstatuju tak, jak to je, podle mě.

pokud chceš formulaci, jak milujeme Unii, tak prostě tahle formulace pokulhává - nemám nic proti, ale prostě jen nevěřím, že ta emoce může vůbec existovat (ostatně, je to instituce - můžeme milovat instituci?)

Naproti tomu, je možné se cítit jako Evropan. Prostě cítit nějakou sounáležitost s ostatními obyvateli kontinentu. Protože národy vlastně měly a mají podobné osudy a nejsou od sebe zas až tak moc odlišné, jak si myslel Václav Klaus.

Unknown parent

xChaos

dobře, členské země Unie jsou ty, které jsou ochotné trvale přinášet nějaké "oběti" tomu, aby systém fungoval - ať už finanční, nebo jiné. Samozřejmě člověk rychle pocítí opuštení skutečného území EU - už jen tím, že mu správně nefunguje mobilní roaming 🙂

Přesto je to instituce. A sounáležitost s institucí se dá cítit těžko. Buď můžu doufat, že je nějak na mé straně, nebo se jí obávat a nenávidět a mít pocit, že je moc drahá. Část obyvatel, pro kterou je třeba klíčovou součástí života motorismus, se třeba obává budoucí regulace svého životního stylu - já ne, ale problém je jak to teda je: spoléhám na Unii jako na někoho, kdo omezí místní demokracii, kterou by zaostalí spoluobčané mohli zneužít k něčemu, v co já nevěřím? Sice současně věřím v demokracii, ale jako (každý stárnoucí konzervativec) jsem zjistil, že demokracii sdílím s blbci. Ti se ale postupně zorganizují v rámci Unie a využijí ji pro prosazení svých záměrů...

Spoléhám tedy na Unii, že mi ochrání před blbci? A proti ji "miluju" (cítím sounáležitost, whatever?) To už začíná být složité... to už je skutečně jednodušší věřit, že mi Unie ochrání před Rusy (ale to je taky složité, protože koneckonců, Unie nevznikla primárně jako obranné spojenectví, spíš jako převážně ekonomická struktura...)

Proto je to celý složitý koncept. Zařadil bych se mezi lidi, kteří v Unii spíš doufají, než by se jí obávali, byli skeptičtí nebo dokonce nadávali. Ale zjistit jaký typ pocitu to vlastně je, je složité. Občané Unie jsou stejní lidé, kteří tvoří ty lokální systémy... můžu mít pořád neurčitý pocit "na Západě to funguje lépe, než doma", i když ten po 30 letech začíná být už jen takový vágní a nemusí to být pravda.

Takže i když ti tu shodu můžu deklarovat - sounáležitost, shodu, co já vím - a omezit ji na země, které jsou členy instituce a vyhradit se vůči neinstitucionalizovaným - stejně ti nevím. Když mi to začneš cpát pod tlakem, spíš o tom začnu pochybovat (což ani nechci).

This entry was edited (2 months ago)