Právě jsem strávila půlku večera posloucháním desítek nahrávek jedné písně, kterou zpíváme ve sboru.
Primárně jsem hledala stejné aranžmá a kvalitní provedení, abych si to s ním mohla procvičit. Ale nejmilejší mi stejně byly takové ty „v naší lize“, ve kterých slyším úplně stejné nedostatky, s jakými bojujeme taky.
tichotlapka
in reply to idle • • •vbabka likes this.
Chick Enheart
in reply to tichotlapka • • •Předpokládám něco takového 🤭
youtu.be/X6s6YKlTpfw
Beethoven - Symphony No.9 (10000 Japanese) - Freude schöner Götterfunken
YouTubeidle
in reply to Chick Enheart • •Kdepak, je to spirituál. Takže existuje opravdu spousta aranží a provedení, i tenhle konkrétní autor má na svědomí minimálně dvě různé úpravy.
@tichotlapka
idle
in reply to idle • •@tichotlapka
A k poslechu třeba tady:
@Chick Enheart
tichotlapka
in reply to idle • • •@chick_enheart
Jé, super, díky! :o)
Vzpomněla jsem si na důležitou poučku od reverenda Raymonda Wise - otroci si museli maximálně mírně vzdorovitě huhlat pod vousy, takže spirituály by se měly zpívat temně, on to nazýval "vertikálně" - neotvírat ústa doširoka. :o)
like this
idle and Hlad like this.
idle
in reply to tichotlapka • •Zajímavé, to slyším prvně. 😀 Ale něco na tom je, z něčeho ten specifický zvuk vycházet musí.
@Chick Enheart
tichotlapka
in reply to idle • • •@chick_enheart
Je to tak. Ten zvuk je nezaměnitelný. :o) A když si člověk pustí nějaký černošský sbor zpívající spirituály a gospely a zaměří se na to, fakt to tam je. :o)
like this
idle and Hlad like this.