Jana měla tašku, která uměla měnit tvar: školní aktovka, kabelka, krosna… Často věděla dřív než Jana sama, co bude zrovna potřeba.
Jednoho mizerného rána Jana vzala tašku do ruky a ona se rozvinula do plochy.
– Koberec?
– Naskoč si. Nosilas mě celý život, dnes ponesu já tebe.